Читать онлайн книгу "Útok Chrabrých"

Гљtok ChrabrГЅch
Morgan Rice


ДЊarodД›jЕЇv Prsten #6
V knize ÚTOK CHRABRÝCH (SÁGA ČARODĚJŮV PRSTEN – KNIHA ŠESTÁ) Thor pokračuje na své výpravě stále hlouběji do Impéria, aby znovu získal ukradený Meč Osudu a zachránil Prsten. Poté, co družinu zasáhne nečekaná tragédie v podobě ztráty jednoho z jejích členů, se Thor s ostatními semknou ještě více a společně čelí dalším nástrahám. Jejich cesta je zavede do nových exotických zemí včetně pustých Solných plání, Velkého tunelu anebo třeba Ohňových hor. Na cestě čelí nečekaným setkáním s přáteli i nepřáteli. Thorovy schopnosti se prohlubují, když prochází zatím nejtvrdším tréninkem svého života. Bude je potřebovat všechny použít, jestli mají výpravu v pořádku přežít. Konečně odhalí, kam byl Meč odnesen a zjistí, že pro něj musí cestovat do nejnebezpečnější ze všech imperiálních zemí – do Země draků. Zpátky v Prstenu se zatím Gwendolyn zotavuje z traumatu a potýká se s hlubokými depresemi, zatímco Kendrick a ostatní slibují bojovat za ni do poslední kapky krve, i když se šance na úspěch zdají být minimální. Dochází tak k jedné z nejslavnějších bitev historie Prstenu, když se spojené MacGilské a Silésijské armády pokouší o znovuzískání města a dobytí Andronicova tábora. Godfrey se během bojů ocitne za nepřátelskými liniemi, kde je odkázán jenom sám na sebe a musí odhalit, jak se stát bojovníkem svým vlastním, unikátním způsobem. Garethovi se stále daří zůstávat naživu a unikat Andronicovým pokusům o jeho dopadení, zatímco Erec bojuje za záchranu Savarie a Alistair s přicházejícími Andronicovými hordami. Argon musí zaplatit vysokou cenu za to, že poruší hlavní pravidlo svého řádu a vloží se do lidských záležitostí, zatímco Gwendolyn se musí rozhodnout, jestli se zcela vzdá vlastního života, anebo přijme nový jako řádová sestra ve vzdálené Věži Útočiště. Thor v překvapivém zvratu děje nakonec zjistí, kdo je jeho otcem. Přežije Thor a jeho družina svou nebezpečnou výpravu? Podaří se jim znovuzískat Meč Osudu? Ubrání se Prsten nakonec imperiální invazi? Co se stane s Gwendolyn, Kendrickem a Erecem? A kdo je Thorův skutečný otec?Díky promyšlenému budování fantasy světa a charakteristikám postav je ÚTOK CHRABRÝCH epickým příběhem o přátelství a lásce, rivalitě a spolupráci, o rytířích a dracích, intrikách a politických machinacích, o dospívání, o zlomených srdcích, o podvodu, ambicích a zradě. To vše je zasazeno do důkladně promyšleného fiktivního fantasy světa. Je to příběh o cti a odvaze, o osudu a předurčení, a také o magii. Je to fantasy, jež nás přivede do světa, na který už potom nikdy nezapomeneme, a které osloví čtenáře obou pohlaví a každého věku. Román má přibližně 70 000 slov. Knihy č. 7 až č. 17 jsou již rovněž dostupné!







ГљTOK CHRABRГќCH



(SÁGA ČARODĚJŮV PRSTEN – KNIHA ŠESTÁ)



Morgan Rice


Morgan Rice



Morgan Rice je autorkou epickГ© fantasy sГЎgy ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN, kterГЎ obsahuje 17 knih, podle USA Today je tato sГЎga bestsellerem ДЌГ­slo jedna; podle USA Today jsou bestsellerem ДЌГ­slo jedna takГ© jejГ­ dalЕЎГ­ sГЎgy, jako jsou: sГ©rie UPГЌЕ?ГЌ ЕЅURNГЃLY, obsahujГ­cГ­ prozatГ­m 11 knih; sГ©rie TRILOGIE PЕ?EЕЅITГЌ, postapokalyptickГЅ thriller, sklГЎdajГ­cГ­ se zatГ­m ze dvou knih; a takГ© zbrusu novГ© epickГ© fantasy sГ©rie KRГЃLOVГ‰ A ДЊARODДљJOVГ‰, sklГЎdajГ­cГ­ se zatГ­m tГ©Еѕ ze dvou knih. AutorДЌiny knihy jsou dostupnГ© v tiЕЎtД›nГ© i audio verzi, a byly pЕ™eloЕѕeny do vГ­ce neЕѕ 25 jazykЕЇ.

PROMДљNДљNГЃ (prvnГ­ kniha ze sГ©rie UpГ­Е™Г­ch ЕѕurnГЎlЕЇ), ARГ‰NA JEDNA - OTROKГЃЕ?I (prvnГ­ kniha z Trilogie pЕ™eЕѕitГ­), CESTA HRDINY (prvnГ­ kniha ze sГЎgy ДЊarodД›jЕЇv prsten) a VZESTUP DRAKЕ® (prvnГ­ kniha ze sГ©rie KrГЎlovГ© a ДЌarodД›jovГ©), jsou vЕЎechny dostupnГ© zdarma ke staЕѕenГ­!

Morgan se rГЎda zajГ­mГЎ o nГЎzory svГЅch ДЌtenГЎЕ™ЕЇ, takЕѕe se prosГ­m nezdrГЎhejte navЕЎtГ­vit jejГ­ webovГ© strГЎnky www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com), kde se mЕЇЕѕete pЕ™idat do seznamu kontaktЕЇ, zГ­skat knihu zdarma, stejnД› jako dalЕЎГ­ akДЌnГ­ bonusy, stГЎhnout si zdarma aplikace, mГ­t pЕ™ehled o poslednГ­ch novinkГЎch, pЕ™idat se na autorДЌin Facebook ДЌi Twitter, a jednoduЕЎe bГЅt s Morgan v kontaktu!


VybranГ© ohlasy na tvorbu Morgan Rice



“ČARODĚJŮV PRSTEN má všechny rysy potřebné pro jasný úspěch: hlavní i vedlejší příběh, záhadná atmosféra, stateční rytíři a rozkvétající vztahy, které zacelují rány na zlomených srdcích, a dále také podvod či zrada. Slibuje dlouhé hodiny zábavy a jistě uspokojí všechny věkové kategorie. Dílo najde své místo v knihovnách u všech příznivců fantasy literatury.”

--Books and Movie Reviews, Roberto Mattos



“Zajímavá epická fantasy.”

—Kirkus Reviews



“Máme zde začátek něčeho pozoruhodného.”

--San Francisco Book Review



“Je to nabité akcí …. Riceová skvěle píše a má fascinující předpoklady.”

--Publishers Weekly



“Oduševnělá fantasy ….Jedná se o pouhý začátek toho, co se slibuje stát epickou ságou pro mladé čtenáře.”

--Midwest Book Review


Knihy od Morgan Rice



KRÁLOVÉ A ČARODĚJOVÉ

VZESTUP DRAKЕ® (Kniha ДЌ.1)

VZESTUP STATEДЊNГќCH (Kniha ДЌ.2)



ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN

CESTA HRDINY (Kniha ДЌ.1)

POCHOD KRГЃLЕ® (Kniha ДЌ.2)

OSUD DRAKЕ® (Kniha ДЌ.3)

POKЕ?IK CTI (Kniha ДЌ.4)

SLAVNГЃ PЕ?ГЌSAHA (Kniha ДЌ.5)

ГљTOK CHRABRГќCH (Kniha ДЌ.6)

OBЕ?AD MEДЊЕ® (Kniha ДЌ.7)

MOC ZBRANГЌ (Kniha ДЌ.8)

NEBE KOUZEL (Kniha ДЌ.9)

MOЕ?E Е TГЌTЕ® (Kniha ДЌ.10)

PANOVГЃNГЌ OCELI (Kniha ДЌ.11)

ZEMĚ OHŇŮ (Kniha č.12)

VLГЃDA KRГЃLOVEN (Kniha ДЌ.13)

BRATRSKГЃ PЕ?ГЌSAHA (Kniha ДЌ.14)

SEN SMRTELNГЌKЕ® (Kniha ДЌ.15)

RYTГЌЕ?SKГ‰ KLГЃNГЌ (Kniha ДЌ.16)

DAR BITVY (Kniha ДЌ.17)



TRILOGIE PЕ?EЕЅITГЌ

ARГ‰NA JEDNA: OTROKГЃЕ?I (Kniha ДЌ.1)

ARÉNA DVĚ (Kniha č.2)



UPГЌЕ?ГЌ ЕЅURNГЃLY

PROMДљNДљNГЃ (Kniha ДЌ.1)

MILOVANГЃ (Kniha ДЌ.2)

ZRAZENГЃ (Kniha ДЌ.3)

PЕ?EDURДЊENA (Kniha ДЌ.4)

ЕЅГЃDANГЃ (Kniha ДЌ.5)

ZASNOUBENГЃ (Kniha ДЌ.6)

ZASLГЌBENГЃ (Kniha ДЌ.7)

NALEZENГЃ (Kniha ДЌ.8)

VZKЕ?ГЌЕ ENГЃ (Kniha ДЌ.9)

TOUЕЅГЌCГЌ (Kniha ДЌ.10)

PROKLETГЃ (Kniha ДЌ.11)













PoslechnД›te si sГ©rii ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN ve formГЎtu audio knihy!


Copyright В© 2013 Morgan Rice

VЕЎechna prГЎva vyhrazena. S vГЅjimkou povolenГ­ podle U.S. Copyright Act 1976, ЕѕГЎdnГЎ z ДЌГЎstГ­ tГ©to publikace nesmГ­ bГЅt, bez pЕ™edchozГ­ho svolenГ­ autora, za ЕѕГЎdnГЅch okolnostГ­ reprodukovГЎna, distribuovГЎna nebo pЕ™evГЎdД›na do jakГЅchkoliv jinГЅch formГЎtЕЇ, ani uchovГЎvГЎna ve sdГ­lenГ© databГЎzi.

Tento ebook je licencovГЎn vГЅluДЌnД› pro VaЕЎe osobnГ­ vyuЕѕitГ­. Tento ebook nesmГ­ bГЅt dГЎle prodГЎvГЎn nebo darovГЎn ostatnГ­m lidem. Pokud chcete knihu sdГ­let s dalЕЎГ­ osobou, zakupte si prosГ­m dalЕЎГ­ kopie. Pokud ДЌtete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro VaЕЎe pouЕѕitГ­, vraЕҐte ji prosГ­m a poЕ™iДЏte si svou vlastnГ­ kopii. DД›kujeme, Еѕe respektujete usilovnou prГЎci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynaloЕѕit.

Obsah tГ©to knihy je fiktivnГ­. JmГ©na, osobnostnГ­ charakteristiky, organizace, mГ­sta, udГЎlosti a konflikty jsou beze zbytku produktem autorДЌiny pЕ™edstavivosti, nebo je jejich pouЕѕitГ­ fiktivnГ­. JakГЎkoliv podobnost se skuteДЌnГЅmi osobami, aЕҐ jiЕѕ ЕѕivГЅmi nebo mrtvГЅmi, je ДЌistД› nГЎhodnГЎ.

ObГЎlka Sergii Votit v licenci Shutterstock.com.


OBSAH



KAPITOLA PRVNГЌ (#ue206becf-aa01-5769-b872-6fa08aec494d)

KAPITOLA DRUHГЃ (#u9f06a42e-ca0d-521f-a8d4-c3a1f4a2e360)

KAPITOLA TЕ?ETГЌ (#u8975e34e-b192-5b25-8758-f002d26db3ce)

KAPITOLA ДЊTVRTГЃ (#ud8a3c935-4834-51af-88b6-d30dc9f84c9e)

KAPITOLA PГЃTA (#u455e0e08-243e-57be-8e72-ee3f14e1ee26)

KAPITOLA Е ESTГЃ (#ue5381396-090c-5041-bde7-dbf9b64ed875)

KAPITOLA SEDMГЃ (#u466558bf-9351-5c30-a354-2a942134e75d)

KAPITOLA OSMГЃ (#uae5cd556-e6fd-564c-abd6-84902150dc99)

KAPITOLA DEVГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DESГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA JEDENГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVANГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?INГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA ДЊTRNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA PATNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA Е ESTNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA SEDMNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA OSMNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DEVATENГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ PRVNГЌ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ DRUHГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ TЕ?ETГЌ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ ДЊTVRTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ PГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ Е ESTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ SEDMГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ OSMГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ DEVГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?ICГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?ICГЃTГЃ PRVNГЌ (#litres_trial_promo)


“Zbabělec umře stokrát před svou smrtí;

odvážný pozná smrt jen jedinkrát. “

--William Shakespeare

Julius Caesar

(pЕ™eklad Martin HilskГЅ, 2008)




KAPITOLA PRVNГЌ


Gwendolyn leЕѕela tvГЎЕ™Г­ v trГЎvД›, cГ­tila, jak jГ­ chladnГЅ zimnГ­ vД›tЕ™Г­k spД›chГЎ po holГ© kЕЇЕѕi, a kdyЕѕ pomalu, pomalouДЌku otevЕ™ela oДЌi, svД›t kolem nГ­ zaДЌal pomalu zГ­skГЎvat svГ© skuteДЌnГ© obrysy. Do tГ© doby snila o tom, Еѕe je na nД›jakГ©m vzdГЎlenГ©m mГ­stД›, na louce zГЎЕ™Г­cГ­ sluneДЌnГ­m svД›tlem a pestrГЅmi kvД›tinami, Thor a jejГ­ otec stГЎli po jejГ­m boku, vЕЎichni rozesmГЎtГ­ a ЕЎЕҐastnГ­. VЕЎechno na svД›tД› bylo skvД›lГ©.

Ale teДЏ, kdyЕѕ se pЕ™inutila otevЕ™Г­t oДЌi, nemohl bГЅt svД›t pЕ™ed nГ­ odliЕЎnД›jЕЎГ­. ZemД› byla tvrdГЎ, studenГЎ a nad nГ­ se, pomalu vstГЎvaje, netyДЌil ani jejГ­ otec, ani Thor, ale monstrum: McCloud. SkonДЌil s nГ­, pomalu se zvedal a zapГ­nal si kalhoty. HledД›l na ni s uspokojenГ­m v oДЌГ­ch.

A nГЎhle si na vЕЎe vzpomnД›la. JejГ­ kapitulaci Andronicovi. Jeho zradu. JejГ­ napadenГ­ McCloudem. TvГЎЕ™e se jГ­ zalily ДЌervenГ­, kdyЕѕ si uvД›domila, jak naivnГ­ byla.

TeДЏ tu leЕѕela, celГ© tД›lo rozbolavД›lГ©, srdce zlomenГ© a vГ­ce, neЕѕ kdy jindy ve svГ©m ЕѕivotД›, chtД›la zemЕ™Г­t.

Gwendolyn doЕЎiroka otevЕ™ela oДЌi a spatЕ™ila Andronicovu armГЎdu, mraДЌno vojГЎkЕЇ a vЕЎichni sledovali tohle divadlo. JejГ­ zahanbenГ­ se jeЕЎtД› prohloubilo. PЕ™ГЎla si, aby se nikdy nevzdala tГ©hle stvЕЇЕ™e, mГ­sto toho mД›la radД›ji bojovat a v boji zemЕ™Г­t. MД›la poslechnout Kendricka a vЕЎechny ostatnГ­. Andronicus zahrГЎl na jejГ­ ochranitelskГ© pudy a ona mu na to skoДЌila. PЕ™ГЎla si, aby se s nГ­m utkala v bitvД›: i kdyby pЕ™i tom zemЕ™ela, alespoЕ€ by to bylo s netknutou hrdostГ­ a ctГ­.

Gwendolyn poprvé ve svém životě s jistotou věděla, že zemře. Z nějakého důvodu ji to ale vůbec netrápilo. Umírání jí už nevadilo, přála si pouze jediné — zemřít tak, jak bude chtít ona — a ona zatím nebyla připravena se vzdát.

Jak tu leЕѕela, tvГЎЕ™Г­ k zemi, Gwendolyn se nenГЎpadnД› natГЎhla a nabrala hrst prachu.

„TeДЏ uЕѕ mЕЇЕѕeЕЎ vstГЎt, Еѕeno,“ rozkГЎzal jГ­ McCloud stroze. „S tebou jsem skonДЌil. TeДЏ je Е™ada na ostatnГ­ch, aby si uЕѕili.“

Gwen sevЕ™ela prach tak pevnД›, aЕѕ jГ­ zbД›lely klouby a modlila se, aby to zabralo.

V jednom rychlГ©m pohybu se otoДЌila a vrhla hrst prachu pЕ™Г­mo do McCloudovГЅch oДЌГ­.

Ten to neДЌekal, zaЕ™val, zavrГЎvoral dozadu a rukama se snaЕѕil vytЕ™Г­t si ЕЎpГ­nu a prach z oДЌГ­.

Gwen vyuЕѕila momentu pЕ™ekvapenГ­. Byla vychovanГЎ na hradД›, starali se o ni krГЎlovi vГЎleДЌnГ­ci a ti ji uДЌili, Еѕe mГЎ vЕѕdy zaГєtoДЌit podruhГ©, neЕѕ dostane jejГ­ nepЕ™Г­tel ЕЎanci se vzpamatovat. TakГ© ji nauДЌili jednu vД›c, kterou nikdy nezapomnД›la: aЕҐ uЕѕ s sebou mД›la zbraЕ€ nebo ne, vЕѕdy byla vyzbrojenГЎ. VЕѕdy mohla pouЕѕГ­t zbraЕ€ svГ©ho nepЕ™Г­tele.

Gwen se natГЎhla kupЕ™edu, vytrhla dГЅku z pochvy na McCloudovД› opasku, rozpЕ™ГЎhla se a vrazila mu ji mezi nohy.

McCloud hystericky zajeДЌel vysokГЅm hlasem, sejmul si ruce z oДЌГ­ a chytil se za tЕ™Г­sla. KdyЕѕ se zalapГЎnГ­m po dechu vytГЎhl dГЅku ze svГ©ho rozkroku, vyvalila se mu mezi nohama krev.

Gwen byla z tГ©to rГЎny nadЕЎenГЎ. MД›la ze sebe radost, Еѕe dostala alespoЕ€ tuhle malou pomstu. K jejГ­mu pЕ™ekvapenГ­ ale rГЎna, kterГЎ by srazila kohokoli jinГ©ho, McClouda ani nezpomalila. Tohle monstrum bylo nezastavitelnГ©. TД›Еѕce ho zranila, pЕ™esnД› tam, kde si to nejvГ­c zaslouЕѕil, ale nezabila ho. Ani kvЕЇli tomu neklesl na kolena.

MГ­sto toho McCloud vytГЎhl dГЅku, ze kterГ© kapala krev, a podГ­val se na ni se smrtГ­cГ­m pohledem. ZaДЌal se k nГ­ shГЅbat, svГ­raje dГЅku chvД›jГ­cГ­ma se rukama, a Gwendolyn vД›dД›la, Еѕe jejГ­ ДЌas prГЎvД› nadeЕЎel. MЕЇЕѕe ale zemЕ™Г­t s alespoЕ€ malГЅm pocitem uspokojenГ­.

„TeДЏ ti vyrvu srdce z tД›la a nakrmГ­m tД› jГ­m,” Е™ekl. „PЕ™iprav se zjistit, jak vypadГЎ opravdovГЎ bolest.”

Gwendolyn se zachvД›la a oДЌekГЎvala zabodnutГ­ dГЅky, smГ­Е™enГЎ s nadchГЎzejГ­cГ­ bolestivou smrtГ­.

Kolem se rozlehlo zavЕ™Г­sknutГ­ a po chvilkovГ©m ЕЎoku zjistila pЕ™ekvapenГЎ Gwendolyn, Еѕe zavЕ™Г­sknutГ­ nebylo jejГ­. Byl to McCloud, vЕ™Г­skal v agonii.

Gwen spustila ruce a zmatenД› vzhlГ©dla. McCloud upustil dГЅku. NД›kolikrГЎt musela zamrkat, jak se snaЕѕila pochopit to, co se prГЎvД› odehrГЎvalo pЕ™ed jejГ­ma oДЌima.

TyДЌil se pЕ™ed nГ­ McCloud a z oka mu trДЌel ЕЎГ­p. JeДЌel, a kdyЕѕ zvedl ruku a zachytil ЕЎГ­p, tryskala z nД›j krev. NedokГЎzala to pochopit. OДЌividnД› byl stЕ™elen. Ale jak? A kГЅm?

Gwen se otoДЌila ve smД›ru, odkud pЕ™iletД›l ЕЎГ­p, a jejГ­ srdce poskoДЌilo, kdyЕѕ spatЕ™ila Steffena, jak tam stГЎl, drЕѕГ­ce luk a ukrГЅvaje se ve velkГ© skupinД› vojГЎkЕЇ. NeЕѕ si kdokoli stihl uvД›domit, co se to vlastnД› dД›je, vystЕ™elil Steffen jeЕЎtД› ЕЎest dalЕЎГ­ch ЕЎГ­pЕЇ. Jeden za druhГЅm padlo ЕЎest vojГЎkЕЇ stojГ­cГ­ch kolem McClouda. Е Г­py jim prorazily hrdla.

Steffen se stГЎhl, aby mohl stЕ™Г­let dГЎl, ale koneДЌnД› si ho vЕЎimli a vrhla se na nД›j ohromnГЎ skupina vojГЎkЕЇ, kteЕ™Г­ ho srazili k zemi.

McCloud, stГЎle jeЕЎtД› vЕ™eЕЎtГ­cГ­, se otoДЌil a vybД›hl pryДЌ do zГЎstupu vojГЎkЕЇ. PЕ™ekvapivД› stГЎle jeЕЎtД› nebyl mrtev. Gwen doufala, Еѕe snad nД›kde vykrvГЎcГ­.

JejГ­ srdce pЕ™etГ©kalo vdД›ДЌnostГ­ k Steffenovi vГ­c, neЕѕ on kdy zjistГ­. VД›dД›la, Еѕe tu dnes zemЕ™e, ale hlavnГ­ bylo, Еѕe to nebude rukou McClouda, nГЅbrЕѕ nД›koho jinГ©ho.

CelГЅ vojenskГЅ tГЎbor utichl, kdyЕѕ Andronicus povstal a pomalГЅm krokem krГЎДЌel smД›rem ke Gwendolyn. Jen tam leЕѕela a pozorovala ho, jak se k nГ­ blГ­ЕѕГ­, nesmyslnД› vysokГЅ, jako by se k nГ­ blГ­Еѕila nД›jakГЎ hora. Jak se blГ­Еѕil, vojГЎci za nГ­m uzavГ­rali cestu, celГ© bitevnГ­ pole mrtvolnД› ztichlo, jedinГЅ zvuk vydГЎval vanoucГ­ vГ­tr.

Andronicus se zastavil nД›kolik stop od nГ­, tyДЌil se nad nГ­ jako vysokГЅ strom a bez jakГ©hokoli vГЅrazu si ji prohlГ­Еѕel. NatГЎhl se a prsty se dotkl scvrklГЅch hlav na svГ©m nГЎhrdelnГ­ku. Z nitra jeho hrudi a hrdla pЕ™itom vychГЎzel podivnГЅ rachotivГЅ zvuk, jako nД›jakГ© nechutnГ© vrnД›nГ­. Vypadal, Еѕe ho situace souДЌasnД› zaujala i rozДЌГ­lila.

„VzepЕ™ela ses velkГ©mu Andronicovi,” pronesl pomalu, pЕ™iДЌemЕѕ celГЅ tГЎbor naslouchal kaЕѕdГ©mu jeho slovu, pronГЎЕЎenГ©mu starobylГЅm hlubokГЅm hlasem. Jeho hlas dunД›l autoritou a rozlГ©hal se po plГЎnГ­ch. „Bylo by jednoduЕЎЕЎГ­, kdyby ses podrobila svГ©mu trestu. TeДЏ budeЕЎ muset zjistit, jak vypadГЎ opravdovГЎ bolest.”

Andronicus sГЎhl k pasu a vytГЎhl meДЌ delЕЎГ­, neЕѕ Gwen kdy vidД›la. Musel bГЅt alespoЕ€ osm stop dlouhГЅ a jeho vГЅraznГЅ zvuk se nesl nad bitevnГ­m polem. Zvedl ho do vГЅЕЎky a obracel ho ve sluneДЌnГ­m svД›tle, takЕѕe meДЌ hГЎzel odlesky tak silnГ©, aЕѕ Gwen oslepily. Andronicus otГЎДЌel meДЌem v rukГЎch a zkoumal ho, jako by ho vidД›l poprvГ©.

„Jsi Еѕena ЕЎlechtickГ©ho pЕЇvodu,” Е™ekl. „SluЕЎГ­ se, abys zemЕ™ela ЕЎlechticovГЅm meДЌem.”

Andronicus udД›lal dva kroky kupЕ™edu, sevЕ™el jГ­lec obД›ma rukama a pozvedl meДЌ do vГЅЕЎe.

Gwendolyn pevnД› zavЕ™ela oДЌi. SlyЕЎela sviЕЎtД›nГ­ vД›tru, pohyb kaЕѕdГ©ho stГ©bla trГЎvy a v tu chvГ­li jГ­ zaДЌaly probГ­hat myslГ­ nГЎhodnГ© zГЎblesky vzpomГ­nek z celГ©ho jejГ­ho Еѕivota. CГ­tila celГЅ svЕЇj Еѕivot, vnГ­mala vЕЎe, co kdy uДЌinila, a vzpomГ­nala na vЕЎechny svГ© milovanГ©. A v poslednГ­ch myЕЎlenkГЎch se Gwen obracela k Thorovi. VztГЎhla ruku ke svГ©mu hrdlu, vzala do dlanД› amulet, kterГЅ jГ­ dal, a pevnД› ho sevЕ™ela. ГљplnД› cГ­tila horkou sГ­lu, kterГЎ z nД›j zГЎЕ™ila, z toho starobylГ©ho rudГ©ho kamene, a vzpomnД›la si na Thorova slova, kdyЕѕ jГ­ amulet pЕ™edГЎval: „Tento amulet ti mЕЇЕѕe zachrГЎnit Еѕivot. Jednou.“

Jak amulet pulzoval v jejГ­ dlani, sevЕ™ela ho jeЕЎtД› pevnД›ji a modlila se k Bohu celou svojГ­ bytostГ­.

ProsГ­m, BoЕѕe, aЕҐ ten amulet funguje. ProsГ­m, zachraЕ€ mД›, jen teДЏ, jedenkrГЎt. Dovol mi znovu spatЕ™it Thora.

Gwendolyn otevЕ™ela oДЌi, oДЌekГЎvala, Еѕe uvidГ­ AndronicЕЇv meДЌ, jak se k nГ­ rychle blГ­ЕѕГ­, ale to, co spatЕ™ila, ji pЕ™ekvapilo. Andronicus tam stГЎl bez hnutГ­, dГ­val se jГ­ pЕ™es rameno, jako by vidД›l nД›koho, kdo se k nim blГ­ЕѕГ­. Vypadal pЕ™ekvapenД›, dokonce zmatenД›, a to opravdu nebyl vГЅraz, kterГЅ by Gwen oДЌekГЎvala, Еѕe u nД›j uvidГ­.

„OkamЕѕitД› sloЕѕГ­ЕЎ svoji zbraЕ€,” zaznД›l mocnГЅ hlas za Gwendolyn.

Gwendolyn ze zvuku toho hlasu zamrazilo. Byl to hlas, kterГЅ znala. OtoДЌila se a byla v ЕЎoku, kdyЕѕ spatЕ™ila osobu, kterГЎ pЕ™ed nГ­ stГЎla. Osobu, kterou znala stejnД› dobЕ™e, jako svГ©ho otce.

Argon.

StГЎl tam, obleДЌen ve svГЅch bГ­lГЅch robГЎch a kГЎpi, oДЌi zГЎЕ™Г­cГ­ takovou silou, jakou v nich jeЕЎtД› nikdy nevidД›la, a pohled upГ­ral pЕ™Г­mo na Andronica. Gwen a Steffen leЕѕeli na zemi mezi tД›mito dvД›ma titГЎny. Byli jako dvД› stvoЕ™enГ­ nevГЅslovnГ© moci, jedno temnoty a druhГ© svД›tla, stojГ­cГ­ jako protiklady jeden k druhГ©mu. Mohla tГ©mД›Е™ cГ­tit duЕЎevnГ­ souboj, kterГЅ jГ­ zuЕ™il nad hlavou.

„SloЕѕГ­m?” PousmГЎl se s ГєЕЎklebkem Andronicus.

Ale v AndronicovД› ГєsmД›vu bylo nД›co podivnГ©ho. Gwen vidД›la, jak se mu tЕ™esou rty a takГ© poprvГ© spatЕ™ila v jeho oДЌГ­ch nД›co, co by mohl bГЅt strach. Nikdy by si nemyslela, Еѕe nД›co takovГ©ho uvidГ­. Andronicus musel o Argonovi nД›co vД›dД›t. A aЕҐ uЕѕ vД›dД›l cokoli, staДЌilo to, aby se tento nejmocnД›jЕЎГ­ muЕѕ svД›ta zaДЌal bГЎt.

„UЕѕ tГ© dГ­vce nebudeЕЎ ubliЕѕovat,” pronesl Argon klidnД›. „PЕ™ijmeЕЎ jejГ­ kapitulaci,” prohlГЎsil a zГЎroveЕ€ se o krok pЕ™iblГ­Еѕil, v oДЌГ­ch podivnou, hypnotizujГ­cГ­ zГЎЕ™i. „UmoЕѕnГ­ЕЎ jГ­ nГЎvrat k jejГ­m lidem. A umoЕѕnГ­ЕЎ jim se ti vzdГЎt, pokud si to zvolГ­. Е?eknu ti to pouze jednou. Bylo by moudrГ©, kdybys to pЕ™ijal.”

Andronicus zГ­ral na Argona a nД›kolikrГЎt zamrkal, jako by se nemohl rozhodnout.

Pak koneДЌnД› zaklonil hlavu a hlasitД› se rozchechtal. Byl to ten nejhlasitД›jЕЎГ­ a nejtemnД›jЕЎГ­ smГ­ch, jakГЅ kdy Gwen slyЕЎela. NaplЕ€oval celГЅ tГЎbor a vypadal, Еѕe znГ­ snad aЕѕ k nebesЕЇm.

„Tvoje ДЌarodД›jnickГ© triky na mД› nebudou fungovat, starochu,” prohlГЎsil Andronicus. „SlyЕЎel jsem o velkГ©m Argonovi. Byly doby, kdy jsi byl silnГЅ. SilnД›jЕЎГ­ neЕѕ lidstvo, neЕѕ draci, neЕѕ samotnГЎ nebesa, nebo se to alespoЕ€ Е™Г­kГЎ. Ale ta doba je uЕѕ dГЎvno pryДЌ. TeДЏ je jinГЎ doba. TeДЏ je doba patЕ™Г­cГ­ velkГ©mu Andronicovi. TeДЏ uЕѕ jsi jen relikvie, pozЕЇstatek jinГ© doby, kdy vlГЎdli MacGilovГ© a kdy byla magie jeЕЎtД› silnГЎ. Kdy byl Prsten neporazitelnГЅ. Ale tvЕЇj osud je spjat s Prstenem. A Prsten je teДЏ slabГЅ. Tak jako ty.

„Jsi blГЎzen, Еѕe ses mi postavil, starochu. TeДЏ budeЕЎ trpД›t. TeДЏ zjistГ­ЕЎ, jakГЎ je sГ­la VelkГ©ho Andronica.”

Andronicus se uЕЎklГ­bl, znovu pozvedl meДЌ smД›rem ke Gwendolyn a tentokrГЎt hledД›l pЕ™Г­mo na Argona.

„Zabiju tu holku pomalu, pЕ™Г­mo pЕ™ed tvГЅma oДЌima,” pronesl Andronicus. „Pak zabiju hrbГЎДЌe. A pak tД› zmrzaДЌГ­m, ale nechГЎm tД› naЕѕivu, jako chodГ­cГ­ symbol mojГ­ sГ­ly a velikosti.”

Gwendolyn se se zachvД›nГ­m pЕ™ipravila na to, Еѕe AndronicЕЇv meДЌ dopadne na jejГ­ hlavu.

NГЎhle se ale nД›co stalo. SlyЕЎela, jak nД›jakГЅ zvuk prosekl vzduch, znД›lo to jako tisГ­c salv. NГЎsledoval AndronicЕЇv Е™ev.

Gwen otevЕ™ela oДЌi a v naprostГ©m ГєЕѕasu sledovala, jak Andronicus upustil meДЌ a padl na kolena, tvГЎЕ™ zkroucenou bolestГ­. VidД›la Argona jak postoupil o krok a potom o dalЕЎГ­, jednu dlaЕ€ napЕ™aЕѕenou pЕ™ed sebou, zГЎЕ™Г­cГ­ koulГ­ fialovГ©ho svД›tla. Koule se zvД›tЕЎovala a zvД›tЕЎovala, aЕѕ zahalila Andronica, jak se k nД›mu Argon stГЎle blГ­Еѕil bez jakГ©hokoli vГЅrazu, stГЎle s nataЕѕenou dlanГ­.

Andronicus se na zemi schoulil do klubГ­ДЌka, obklopenГЅ fialovГЅm svД›tlem.

Jeho muЕѕi zalapali po dechu, ale nikdo se neodvГЎЕѕil blГ­Еѕe. BuДЏ se bГЎli, nebo na nД› Argon seslal nД›jakГ© kouzlo, aby nic nepodnikali.

„ZASTAV TO!” ZajeДЌel Andronicus, zatГ­mco se drЕѕel za hlavu a skrГЅval uЕЎi v dlanГ­ch. „JГЃ TДљ PROSГЌM!”

„UЕѕ tГ© dГ­vce nebudeЕЎ dГЎl ubliЕѕovat,” pronesl pomalu Argon.

„UЕѕ tГ© dГ­vce nebudu dГЎl ubliЕѕovat!” opakoval Andronicus, jako by byl v transu.

„OkamЕѕitД› ji propustГ­ЕЎ a dovolГ­ЕЎ jГ­ se vrГЎtit k jejГ­m lidem.”

„OkamЕѕitД› ji propustГ­m a dovolГ­m jГ­ se vrГЎtit k jejГ­m lidem!”

„DГЎЕЎ jejГ­m lidem ЕЎanci se vzdГЎt.”

„DГЎm jejГ­m lidem ЕЎanci se vzdГЎt!” vykЕ™ikl Andronicus. „ProsГ­m! UdД›lГЎm cokoli!”

Argon se zhluboka nadechl a pak koneДЌnД› pЕ™estal. SvД›tlo zmizelo z jeho dlanД› ve chvГ­li, kdy pomalu spustil ruku.

Gwen na nД›j ЕЎokovanД› hledД›la. Nikdy nevidД›la Argona v akci a tД›Еѕko tak mohla pochopit jeho moc. Bylo to, jako sledovat otevЕ™enГЎ nebesa.

„Pokud se znovu potkГЎme, velkГЅ Andronicu,” pronesl pomalu Argon pЕ™i pohledu na leЕѕГ­cГ­ho a kЕ€uДЌГ­cГ­ho Andronica, „budeЕЎ na cestД› do nejtemnД›jЕЎГ­ho podsvД›tГ­.”




KAPITOLA DRUHГЃ


Thor se snaЕѕil vyprostit, ale imperiГЎlnГ­ vojГЎci ho drЕѕeli pevnД› na mГ­stД›. Mohl jen bezmocnД› sledovat, jak Durs, muЕѕ, kterГ©ho kdysi povaЕѕoval za bratra, pozvedl meДЌ, aby ho zabil.

Thor zavЕ™el oДЌi a pЕ™ipravoval se na smrt, vД›dД›l, Еѕe jeho ДЌas nadeЕЎel. V duchu si nadГЎval za to, Еѕe byl tak hloupГЅ, tak dЕЇvД›Е™ivГЅ. VЕЎechno to na nД›j pЕ™ipravili jako na jehnД› jdoucГ­ na porГЎЕѕku. JeЕЎtД› hЕЇЕ™, protoЕѕe ostatnГ­ chlapci k nД›mu vzhlГ­Еѕeli jako k vЕЇdci a oДЌekГЎvali, Еѕe je vЕЎГ­m provede. NejenЕѕe zklamal sГЎm sebe, ale takГ© zklamal vЕЎechny ostatnГ­, kteЕ™Г­ ho nГЎsledovali. Jeho naivita a dЕЇvД›Е™ivГЎ povaha je vЕЎechny pЕ™ivedla do nebezpeДЌГ­.

ZatГ­mco Thorgrin bojoval, snaЕѕil se, co mohl, aby vyvolal svoji sГ­lu, snaЕѕil se ji zГ­skat z hloubky svГ©ho bytГ­, alespoЕ€ tolik, aby se osvobodil z pout a mohl bojovat.

PЕ™esto, aЕҐ se snaЕѕil sebevГ­c, nedaЕ™ilo se mu to. Jeho vlastnГ­ sГ­la nestaДЌila k tomu, aby se osvobodil od vЕЎech vojГЎkЕЇ, kteЕ™Г­ ho drЕѕeli na mГ­stД›.

Thor cГ­til, jak ho vГ­tr pohladil po tvГЎЕ™i, kdyЕѕ Durs spustil meДЌ, a smГ­Е™il se s neodvratitelnГЅm dopadem oceli. JeЕЎtД› nebyl pЕ™ipraven zemЕ™Г­t. Ve svГЅch myЕЎlenkГЎch vidД›l Gwendolyn v krajinД› Prstenu, jak na nД›j ДЌekГЎ. CГ­til, Еѕe zklamal i ji.

Thor nГЎhle uslyЕЎel pleskavГЅ zvuk, otevЕ™el oДЌi a s pЕ™ekvapenГ­m zjistil, Еѕe je stГЎle naЕѕivu. Dursova ruka visela bez hnutГ­ ve vzduchu, zГЎpД›stГ­ sevЕ™enГ© v dlani ohromnГ©ho imperiГЎlnГ­ho vojГЎka, kterГЅ se tyДЌil nad Dursem, coЕѕ vzhledem k DursovД› velikosti nebylo nic obvyklГ©ho. ZadrЕѕel Dursovu ruku jen nД›kolik palcЕЇ pЕ™ed tГ­m, neЕѕ zasГЎhla Thora.

Durs se s vГЅrazem pЕ™ekvapenГ­ otoДЌil k imperiГЎlnГ­mu vojГЎkovi.

„NГЎЕЎ velitel je nechce mГ­t mrtvГ©,” zamumlal temnД› imperiГЎlnГ­ vojГЎk smД›rem k Dursovi. „Chce je mГ­t ЕѕivГ©. Jako zajatce.”

„To nГЎm ale nikdo neЕ™ekl,” zaprotestoval Durs.

„Dohoda znД›la tak, Еѕe je budeme moct zabГ­t!” Dodal Dross.

„PodmГ­nky dohody se zmД›nily,” odpovД›dД›l vojГЎk.

„To nemЕЇЕѕete!” zaЕ™val Drake.

„NemЕЇЕѕeme?” odpovД›dД›l vojГЎk temnД› a otoДЌil se k Drakeovi. „My mЕЇЕѕeme, cokoli chceme. PopravdД›, vy jste teДЏ takГ© naЕЎimi zajatci.” VojГЎk se usmГЎl. „ДЊГ­m vГ­ce toho mГЎ Legie k vyjednГЎvГЎnГ­, tГ­m lГ©pe.”

Durs se podГ­val na vojГЎka pohledem plnГЅm zuЕ™ivosti a jen okamЕѕik pozdД›ji vypukl neskuteДЌnГЅ chaos. VЕЎichni tЕ™i bratЕ™i byli sraЕѕeni na zem tucty imperiГЎlnГ­ch vojГЎkЕЇ, kteЕ™Г­ jim nГЎslednД› spoutali ruce v zГЎpД›stГ­ch.

Thor vyuЕѕil chaosu, otoДЌil se a hledal Krohna, kterГ©ho uvidД›l nedaleko. SkrГЅval se ve stГ­nech jen nД›kolik stop od nД›j, vД›rnД› mu zЕЇstГЎval nablГ­zku.

„Krohne, pomoz mi!” zajeДЌel Thor. „TEДЋ!”

Krohn se vrhl do akce s hlubokГЅm zavrДЌenГ­m, proletД›l vzduchem a zaboЕ™il tesГЎky do hrdla imperiГЎlnГ­ho vojГЎka, kterГЅ drЕѕel Thorovy ruce. Thor se snaЕѕil vykroutit ze sevЕ™enГ­ a Krohn se vrhal od jednoho vojГЎka k druhГ©mu, kousal a drГЎpal je, dokud se Thor neosvobodil a netasil meДЌ. Pak se Thor zatoДЌil a usekl hlavy tЕ™em vojГЎkЕЇm jedinГЅm mГЎchnutГ­m meДЌe.

Thor se pak vrhl k Reecovi, který k němu stál nejblíž, a bodl jeho dozorce do srdce, díky čemuž se Reece osvobodil, tasil meč a také se mohl zapojit do boje. Pak se ti dva rozptýlili a spěchali ke svým bratřím z Legie, Eldenovi, O’Connorovi, Convalovi a Convenovi, které chtěli osvobodit, a proto zaútočili na jejich věznitele.



Ostatní vojáci byli příliš zaměstnaní Drakem, Dursem a Drossem, takže když zjistili, co se kolem děje, bylo už příliš pozdě. Thor, Reece, O’Connor, Elden, Conval i Conven byli volní a každý z nich měl svoji zbraň. Sice byli pořád v početní nevýhodě a Thor věděl, že to nebude lehký boj, ale alespoň věděli, že mají možnost bojovat. Neohroženě se s bojovým křikem vrhli na nepřítele.

Stovka imperiГЎlnГ­ch vojГЎkЕЇ zaГєtoДЌila a Thor uslyЕЎel z vГЅЕЎky vГЅkЕ™ik dravГ©ho ptГЎka. VzhlГ©dl vzhЕЇru a uvidД›l sokolici Estopheles. Sokolice se snesla dolЕЇ a vrhla se na oДЌi velГ­cГ­ho imperiГЎlnГ­ho vojГЎka, kterГЅ padl na zem a mГЎchal kolem sebe rukama ve snaze ochrГЎnit si oДЌi. Estopheles pak zaГєtoДЌila jeЕЎtД› na mnoho dalЕЎГ­ch, vЕѕdy na jednoho po druhГ©m.

Jak postupovali, Thor vložil kámen do svého praku a pak jím zasáhl spěchajícího vojáka přímo do čela ještě dřív, než se k nim stačil přiblížit. O’Connor dokázal vystřelit dva šípy, oba se smrtící přesností, a Elden vrhl kopí, kterým probodl dva vojáky naráz. Oba klesli na kolena mrtví. Byl to dobrý začátek, ale ještě zbývaly stovky vojáků, které bylo potřeba zabít.

Setkali se ve stЕ™edu dД›nГ­ s ohromnГЅm Е™evem. Tak, jak ho to uДЌili, se Thor vЕѕdy zamД›Е™il na jednoho urДЌitГ©ho vojГЎka, vybral si toho nejvД›tЕЎГ­ho a nejhrozivД›jЕЎГ­ho, kterГ©ho mohl najГ­t, a pozvedl svЕЇj meДЌ do vГЅЕЎe. KdyЕѕ pak vojГЎk zablokoval ThorЕЇv vГЅpad svГЅm ЕЎtГ­tem, ozvalo se ohluЕЎujГ­cГ­ tЕ™esknutГ­ kovu o kov. V nГЎsledujГ­cГ­m okamЕѕiku uЕѕ vojГЎk mГ­Е™il kladivem na Thorovu hlavu.

Thor ukroДЌil stranou, a kdyЕѕ kladivo narazilo do zemД›, vytasil od pasu dГЅku a bodl jГ­ vojГЎka. Ten padl na zem mrtev.

Thor potom pozvedl ЕЎtГ­t prГЎvД› vДЌas, aby odrazil seknutГ­ meДЌem od dvou ГєtoДЌnГ­kЕЇ, pak parГ­roval svГЅm vlastnГ­m a jednoho z nich zabil. UЕѕ se chystal seknout po druhГ©m, kdyЕѕ zahlГ©dl odlesk meДЌe mГ­Е™Г­cГ­ho na nД›j zezadu. Provedl rychlou otoДЌku a kryl se ЕЎtГ­tem.

TeДЏ na nД›j ГєtoДЌili ze vЕЎech stran. Thor stГЎl proti ohromnГ© pЕ™esile a vЕЎe, co mohl dД›lat, bylo odrГЎЕѕet vГЅpady, kterГ© na nД›j prЕЎely ze vЕЎech smД›rЕЇ. NemД›l ДЌas ani sГ­lu na Гєtok, pouze na obranu. A pЕ™ibliЕѕovalo se k nД›mu stГЎle vГ­ce a vГ­ce vojГЎkЕЇ.

Thor se rozhlГ©dl a vidД›l svoje bratry z Legie v naprosto stejnГ© situaci: vЕЎichni zvlГЎdli zabГ­t jednoho nebo dva vojГЎky, ale byli pЕ™eДЌГ­sleni a uЕѕ platili svoji cenu: vЕЎichni mД›li vГ­ce ДЌi mГ©nД› vГЎЕѕnГЎ zranД›nГ­. Thor uЕѕ mohl Е™Г­ct, Еѕe prohrГЎvajГ­, dokonce i s Krohnem, kterГЅ se mГ­hal kolem a ГєtoДЌil, na koho mohl, a i kdyЕѕ Indra sbГ­rala ze zemД› kameny a vrhala je po skupinД› vojГЎkЕЇ. Byla pouze otГЎzka ДЌasu, kdy je obklГ­ДЌГ­ a dorazГ­.

„OsvoboДЏte nГЎs!“ uslyЕЎel hlas.

Thor se otoДЌil a uvidД›l Drakea a jeho bratry svГЎzanГ© provazy jen nД›kolik stop od nД›j.

„OsvoboДЏte nГЎs!“ opakoval Drake, „a my vГЎm pomЕЇЕѕeme je porazit! Bojujeme za stejnou vД›c!“

KdyЕѕ Thor pozvedl ЕЎtГ­t, aby odrazil dalЕЎГ­ vГЅpad, tentokrГЎt od vojГЎka s bitevnГ­ sekerou, uvД›domil si, Еѕe dalЕЎГ­ tЕ™i muЕѕi na jeho stranД› by mohli vГЅraznД› zvГЅЕЎit ЕЎanci na ГєspД›ch. Bez nich oДЌividnД› nemД›li ЕѕГЎdnou ЕЎanci porazit vЕЎechny vojГЎky kolem. Thor si samozЕ™ejmД› uЕѕ nemyslel, Еѕe by mohl tЕ™em bratrЕЇm dГЎl vД›Е™it, ale v souДЌasnГ© chvГ­li prostД› nemД›l co ztratit tГ­m, Еѕe to zkusГ­. Konec koncЕЇ i bratЕ™i mД›li dЕЇvod bojovat.

Thor odrazil dalЕЎГ­ seknutГ­ meДЌe, padl na kolena a odvalil se skrz skrumГЎЕѕ vojГЎkЕЇ nД›kolik stop k bratrЕЇm. VyskoДЌil ze zemД› a pЕ™esekal jejich provazy jeden po druhГ©m. PЕ™itom je jeЕЎtД› kryl pЕ™ed Гєtoky vojГЎkЕЇ, aby vЕЎichni mohli tasit meДЌe a pЕ™idat se pak do boje.

Drake, Dross a Durs vyrazili do davu imperiГЎlnГ­ch vojГЎkЕЇ, sekali, bodali a bili kolem sebe meДЌi. VЕЎichni byli ohromnГ­ vzrЕЇstem a zkuЕЎenГ­ v boji a jejich osvobozenГ­ imperiГЎlnГ­ vojГЎky pЕ™ekvapilo, takЕѕe jich nД›kolik stihli okamЕѕitД› zabГ­t. ZvГЅЕЎili tГ­m svoje dalЕЎГ­ ЕЎance na pЕ™eЕѕitГ­. Thor mД›l z jejich osvobozenГ­, po tom, co udД›lali, rozporuplnГ© pocity, ale za danГЅch okolnostГ­ se to jevilo jako ta nejlepЕЎГ­ moЕѕnost. RozhodnД› lepЕЎГ­ neЕѕ smrt.

TeДЏ jich bylo devД›t proti zbГЅvajГ­cГ­m zhruba osmdesГЎti vojГЎkЕЇm. Е ance byly i nadГЎle hroznГ©, ale poЕ™ГЎd lepЕЎГ­, neЕѕ pЕ™ed malou chvГ­lГ­.

BratЕ™i z Legie se spolГ©hali na svoje zkuЕЎenosti z vГЅcviku, na nГЎvyky, kterГ© zГ­skali bД›hem Stovky. Na nekoneДЌnГЅ ДЌas, kdy byli trГ©novГЎni pro boj v obklГ­ДЌenГ­ a proti pЕ™esile. Bojovali pЕ™esnД› tak, jak je nauДЌil Kolk a Brom: stГЎhli se zpД›t, utvoЕ™ili tД›snГЅ kruh zГЎdy k sobД› a odrГЎЕѕeli pЕ™ibliЕѕujГ­cГ­ se imperiГЎlnГ­ jednotky, jako by byli jedna ЕѕivГЎ bytost. Povzbudil je pЕ™Г­chod tЕ™Г­ novГЅch bojovnГ­kЕЇ a chytili tak druhГЅ dech, bojovali teДЏ s mnohem vД›tЕЎГ­m ГєsilГ­m neЕѕ dЕ™Г­v.

Conval připravil svůj válečný cep a zeširoka jím máchal. Zasahoval přitom nepřítele znovu a znovu. Dokázal vyřadit tři vojáky, než mu ho vytrhli z rukou. Jeho bratr Conven používal klasickou palici, kterou mířil vojákům nízko na nohy, snažil se jim je přerážet okovanou železnou hlavicí. O’Connor nemohl používat na takto krátkou vzdálenost svůj luk, ale podařilo se mu z opasku vytasit dva vrhací nože a tak je vrhnul do davu, čímž zabil dva vojáky. Elden zuřivě bojoval svým obouručním válečným kladivem, jeho údery dopadaly tvrdě všude kolem něj. Thor a Reece bojovali a kryli ostatní svými meči. Na moment se Thor cítil velmi optimisticky.

Pak ale koutkem oka zahlГ©dl nД›co, co ho znepokojilo. VidД›l jednoho ze tЕ™Г­ bratrЕЇ, jak se obracГ­ a vyrГЎЕѕГ­ skrz kruh Legie. Thor se ohlГ©dl a uvidД›l Durse. RozbГ­hal se k Гєtoku. Ne vЕЎak na imperiГЎlnГ­ho vojГЎka, ale pЕ™Г­mo na nД›j. Na Thora. PЕ™Г­mo na jeho zГЎda.

Stalo se to pЕ™Г­liЕЎ rychle, a protoЕѕe bojoval souДЌasnД› se dvД›ma vojГЎky pЕ™ed sebou, nemohl se Thor obrГЎtit vДЌas.

VД›dД›l, Еѕe zemЕ™e. VД›dД›l, Еѕe bude bodnut do zad rukou muЕѕe, o kterГ©m kdysi smГЅЕЎlel jako o bratrovi, muЕѕe kterГ©mu naivnД› dvakrГЎt dЕЇvД›Е™oval.

NГЎhle se pЕ™ed nГ­m ale objevil Conval aby ho chrГЎnil.

A i kdyЕѕ Durs mГ­Е™il meДЌem na Thorova zГЎda, naЕЎel svЕЇj cГ­l nakonec v ConvalovД› hrudi.

Thor se otoДЌil a zakЕ™iДЌel: „CONVALE!“

Conval tam stГЎl, ztuhlГЅ, oДЌi ЕЎiroce rozevЕ™enГ© ve smrtelnГ©m pohledu a zГ­ral dolЕЇ na meДЌ, kterГЅ mu probodl srdce, na krev, kterГЎ mu stГ©kala po hrudi.

Durs zЕЇstal na Convala pЕ™ekvapenД› zГ­rat.

Conval poklesl na kolena, krev mu tryskala z hrudi. Thor sledoval, jak Conval, jeho blГ­zkГЅ pЕ™Г­tel z Legie, muЕѕ, kterГ©ho miloval jako bratra, pomalu padal obliДЌejem k zemi. Mrtev. A to vЕЎe proto, aby zachrГЎnil Thorovi Еѕivot.

Durs stГЎl, shlГ­Еѕel na nД›j a vypadal pЕ™ekvapenД› tГ­m, co vlastnД› prГЎvД› udД›lal.

Thor se vrhl kupЕ™edu, aby Durse zabil. Ale Conven ho v tom pЕ™edeЕЎel. Convalovo dvojДЌe vyrazilo kupЕ™edu a ЕЎirokГЅm mГЎchnutГ­m meДЌe useklo Dursovi hlavu. Jeho tД›lo se pak bezvlГЎdnД› svezlo na zem.

Thor se zastavil a cГ­til se prГЎzdnГЅ, zdrcenГЅ vinou. Dopustil se pЕ™Г­liЕЎ mnoha chyb, chybnД› posuzoval lidskou povahu. Kdyby Durse neosvobodil, Conval mohl ЕѕГ­t.

StГЎli prГЎvД› zГЎdy k ImpГ©riu a tГ­m dali imperiГЎlnГ­m vojГЎkЕЇm ЕЎanci. VЕЎichni vyrazili skrz prЕЇrvu v jejich kruhu a Thor cГ­til, jak mu vГЎleДЌnГ© kladivo narazilo do ramennГ­ho plГЎtu, sГ­la Гєderu ho poslala smД›rem k zemi, tvГЎЕ™Г­ napЕ™ed.

NeЕѕ se stihl postavit na nohy, vrhlo se na nД›j nД›kolik vojГЎkЕЇ. CГ­til jejich nohy na svГЅch zГЎdech a pak ho nД›jakГЅ vojГЎk uchopil za vlasy a sklonil se nad nГ­m s dГЅkou v ruce.

„RozluДЌ se se svД›tem, mladГ­ku,“ pronesl vojГЎk.

Thor zavЕ™el oДЌi, a kdyЕѕ to udД›lal, cГ­til se jako pЕ™enesenГЅ do jinГ©ho svД›ta.

ProsГ­m, BoЕѕe, pomyslel si Thor. UmoЕѕni mi pЕ™eЕѕГ­t dneЕЎek. Dej mi sГ­lu zniДЌit tyto vojГЎky. Nechej mД› zemЕ™Г­t jindy, na jinГ©m mГ­stД›, se ctГ­. Nechej mД› ЕѕГ­t tak dlouho, abych pomstil vЕЎechnu tu smrt. Abych vidД›l Gwendolyn jeЕЎtД› jednou, naposledy.

Jak tam Thor leЕѕel a sledoval blГ­ЕѕГ­cГ­ se dГЅku, cГ­til, jako by se ДЌas skoro zastavil. CГ­til nГЎhlГЅ pЕ™Г­val horka ve svГЅch nohГЎch, tД›le i rukГЎch, pЕ™es dlanД› aЕѕ do koneДЌkЕЇ prstЕЇ. MravenДЌenГ­ tak silnГ©, Еѕe ani nemohl sevЕ™Г­t prsty. ГљЕѕasnГЅ pЕ™Г­val horka a energie v nД›m byl pЕ™ipravenГЅ vybuchnout.

Thor se pЕ™evalil, cГ­til se nabitГЅ novou silou a namГ­Е™il dlanГ­ na ГєtoДЌnГ­ka. Koule bГ­lГ©ho svД›tla mu vyrazila z dlanД› a odrazila ГєtoДЌГ­cГ­ho vojГЎka i s nД›kolika dalЕЎГ­mi pЕ™es celГ© bitevnГ­ pole. NД›kolik dalЕЎГ­ch jich pЕ™itom srazili na zem.

PЕ™etГ©kajГ­cГ­ energiГ­ vstal a zamГ­Е™il dlanД›mi na bitevnГ­ pole. Jakmile to udД›lal, bГ­lГ© koule svД›tla se jako vlny destrukce rozbД›hly vЕЎemi smД›ry. Byly tak rychlГ© a intenzivnГ­, Еѕe bД›hem nД›kolika minut leЕѕeli vЕЎichni imperiГЎlnГ­ vojГЎci na zemi mrtvГ­.

Když se situace uklidnila, Thor zůstal v šoku. On, Reece, O’Connor, Elden, a Conven byli naživu. Nedaleko byli Krohn a Indra, také živí, Krohn zhluboka oddechoval. Všichni imperiální vojáci byli mrtví. A u jeho nohou ležel Conval, mrtev.

Dross tu leЕѕel takГ© mrtvГЅ, imperiГЎlnГ­ meДЌ mu trДЌel z hrudi, probodl mu srdce.

Jediný další přeživší byl Drake. Ležel na zemi a sténal. Měl od imperiální dýky rozpárané břicho. Thor k němu vyrazil a Reece, O’Connor a Elden ho za neustálého bolestivého sténáni hrubě postavili na nohy.

Drake, tЕ™esoucГ­ se bolestГ­, se napЕЇl v bezvД›domГ­ jen nestydatД› uЕЎklГ­bl.

„MД›l jsi nГЎs zabГ­t hned na zaДЌГЎtku,“ pronesl s krvГ­ odkapГЎvajГ­cГ­ od Гєst. Pak se dlouze rozkaЕЎlal. „VЕѕdycky jsi byl pЕ™Г­liЕЎ dЕЇvД›Е™ivГЅ. PЕ™Г­liЕЎ hloupГЅ.“

Thor cГ­til, jak se mu tvГЎЕ™e rozpГЎlily do ruda, rozДЌГ­lil se sГЎm na sebe jeЕЎtД› vГ­c za svoji naivitu a dЕЇvД›Е™ivost. ZuЕ™il, protoЕѕe jeho dЕЇvД›Е™ivost zabila Convala.

„ZeptГЎm se tД› pouze jednou,“ zavrДЌel Thor. „OdpovД›z mi pravdivД› a jГЎ tД› nechГЎm ЕѕГ­t. ZalЕѕi a potkГЎ tД› stejnГЅ osud jako tvoje bratry. RozhodnutГ­ je na tobД›.“

Drake nД›kolikrГЎt zakaЕЎlal.

„Kde je MeДЌ?“ zeptal se Thor. „A tentokrГЎt mluv pravdu.“

Drake kaЕЎlal znovu a znovu a pak koneДЌnД› pozvedl hlavu. VzhlГ©dl a setkal se pohledem s ThorovГЅm. Jeho pohled byl naplnД›n nenГЎvistГ­.

„Neversink,“ odpovД›dД›l koneДЌnД› Drake.

Thor se podГ­val na ostatnГ­, kteЕ™Г­ se ale dГ­vali zmatenД› na nД›j.

„Neversink?“ zeptal se Thor.

„Je to bezednГ© jezero,“ vmГ­sila se do hovoru Indra. „LeЕѕГ­ na druhГ© stranД› VelkГ© PouЕЎtД›. Je to jezero bezednГЅch hlubin.

Thor se obrГЎtil zpД›t k Drakeovi.

„ProДЌ?“ zeptal se.

Drake zakaЕЎlal, vypadal stГЎle slabЕЎГ­.

„Garethovy rozkazy,“ sdД›lil Drake. „ChtД›l, aby byl MeДЌ na mГ­stД›, odkud uЕѕ ho nikdo nikdy nezГ­skГЎ.“

„Ale proДЌ?“ zmatenД› se zeptal Thor. „ProДЌ niДЌit MeДЌ?“

Drake mu pohlГ©dl do oДЌГ­.

„Pokud ho nebude mГ­t on,“ pronesl, „tak ho nebude mГ­t nikdo.“

Thor na nД›j dlouze a tvrdД› pohlГ©dl, aЕѕ koneДЌnД› pocГ­til uspokojenГ­. TentokrГЎt Drake nelhal.

„V tom pЕ™Г­padД› se nГЎm krГЎtГ­ ДЌas,“ Е™ekl Thor a chystal se odejГ­t.

Drake zavrtД›l hlavou.

„Nikdy se tam nedostanete vДЌas,“ pronesl. „MajГ­ nГЎskok nД›kolika dnГ­. MeДЌ je ztracen navЕѕdy. Vzdejte to, vraЕҐte se na ГєzemГ­ Prstenu a zachraЕ€te se.

Thor zatЕ™ГЎsl hlavou.

„NemyslГ­me stejnД› jako ty,“ odpovД›dД›l. „NeЕѕijeme proto, abychom chrГЎnili svoje Еѕivoty. ЕЅijeme pro chrabrost a nГЎЕЎ kodex. A pЕЇjdeme kamkoli, kam nГЎs to zavede.“

„VidГ­te sami, kam vГЎs vaЕЎe chrabrost dovedla,“ Е™ekl Drake. „I bez tvГ© chrabrosti jsi blГЎzen, stejnД› jako tihle kolem tebe. Chrabrost nemГЎ ЕѕГЎdnou cenu.“

Thor na nД›j pohlГ©dl. Jen stД›ЕѕГ­ mohl uvД›Е™it tomu, Еѕe byl vychovГЎvГЎn a Еѕe strГЎvil dД›tstvГ­ v jednom domД› s tГ­mto netvorem.

Thorovy klouby zbД›lely, kdyЕѕ pevnД› sevЕ™el jГ­lec meДЌe, a vГ­c, neЕѕ kdykoli dЕ™Г­ve, chtД›l zabГ­t tohoto muЕѕe. Drakeovy oДЌi sledovaly jeho ruce.

„UdД›lej to,“ Е™ekl Drake. „Zabij mД›. UdД›lej to uЕѕ koneДЌnД›.“

Thor na nД›j dlouho a tvrdД› hledД›l v pokuЕЎenГ­ ho skuteДЌnД› zabГ­t. Dal ale Drakeovi slovo, Еѕe kdyЕѕ Е™ekne pravdu, nezabije ho. A Thor svoje slovo vЕѕdy dodrЕѕel.

„NeudД›lГЎm to,“ pronesl koneДЌnД› Thor. „I kdyЕѕ si to moЕѕnГЎ zaslouЕѕГ­ЕЎ. NezemЕ™eЕЎ mojГ­ rukou, protoЕѕe bych se tГ­m snГ­Еѕil na tvoji ГєroveЕ€, a to neudД›lГЎm.“

KdyЕѕ uЕѕ se Thor obracel k odchodu, Conven vyrazil vpЕ™ed a zaЕ™val:

„Za mГ©ho bratra!“

DЕ™Г­ve, neЕѕ kdokoli z nich staДЌil zareagovat, pozvedl Conven svЕЇj meДЌ a vrazil ho Drakeovi pЕ™Г­mo do srdce. Convenovy oДЌi zГЎЕ™ily ЕЎГ­lenstvГ­m i zГЎrmutkem, kdyЕѕ svГ­ral Drakea ve smrtelnГ©m objetГ­ a sledoval jeho bezvlГЎdnГ© mrtvГ© tД›lo padajГ­cГ­ k zemi.

Thor sklonil zrak a vД›dД›l, Еѕe tahle smrt bude znamenat pouze malou ГєtД›chu za Convenovu ztrГЎtu. Za ztrГЎtu jich vЕЎech. I malГЎ ГєtД›cha byla ale lepЕЎГ­ neЕѕ ЕѕГЎdnГЎ.

Thor se rozhlГ©dl po pouЕЎtnГ­ch plГЎnГ­ch vЕЎude kolem a vД›dД›l, Еѕe MeДЌ je nД›kde za hranicemi tГ©to pouЕЎtД›. ZdГЎlo se, jako by byl na jinГ© planetД›. KdyЕѕ uЕѕ si myslel, Еѕe se jejich cesta chГЅlГ­ ke konci, uvД›domil si, Еѕe v podstatД› jeЕЎtД› ani nezaДЌala.




KAPITOLA TЕ?ETГЌ


Erec sedД›l mezi ostatnГ­mi rytГ­Е™i ve velkГ© sГ­ni vГ©vodova hradu, bezpeДЌnД› za branami Savarie. VЕЎichni byli potluДЌenГ­ a unavenГ­ ze stЕ™etnutГ­ s tД›mi monstry. Vedle nД›j sedД›l jeho dobrГЅ pЕ™Г­tel Brandt s hlavou svД›ЕЎenou v dlanГ­ch, stejnД› jako mnoho dalЕЎГ­ch kolem. NГЎlada v mГ­stnosti byla hluboko pod bodem mrazu.

Erec to samozЕ™ejmД› takГ© cГ­til. KaЕѕdГЅ sval v jeho tД›le bolel po celodennГ­ bitvД› s lordovГЅmi muЕѕi a tД›mi pЕ™Г­ЕЎerami. Byla to jedna z nejhorЕЎГ­ch bitev, na kterГ© se dokГЎzal rozpomenout, a vГ©voda v nГ­ ztratil aЕѕ pЕ™Г­liЕЎ mnoho muЕѕЕЇ. KdyЕѕ Erec vzhlГ©dl, uvД›domil si, Еѕe nebГЅt Alistair, on, Brandt i ostatnГ­ by uЕѕ byli mrtvГ­.

Erec byl pЕ™ekvapen, jakou vdД›ДЌnost k nГ­ cГ­tГ­. A dokonce jeЕЎtД› vГ­c, znovu k nГ­ pociЕҐoval nГЎklonnost. Zaujala ho mnohem vГ­ce neЕѕ kdy dЕ™Г­v. VЕѕdycky vnГ­mal, Еѕe byla zvlГЎЕЎtnГ­, nД›jakГЅm zpЕЇsobem velmi mocnГЎ. Ale dnes mu to udГЎlosti pЕ™edvedly v plnГ© sГ­le. Spalovala ho touha zjistit, kdo Alistair opravdu je, jakГЎ tajemstvГ­ se skrГЅvajГ­ v jejГ­m pЕЇvodu. SlГ­bil ale, Еѕe do toho nebude strkat nos, a on vЕѕdy drЕѕel svГ© slovo.

Erec se nemohl doДЌkat, aЕѕ tohle shromГЎЕѕdД›nГ­ skonДЌГ­, a on ji zase bude moct vidД›t.

VГ©vodovi rytГ­Е™i uЕѕ tu sedД›li celГ© hodiny, sbГ­rali sГ­ly, snaЕѕili se ujasnit si, co se vlastnД› stalo, a co by bylo nejlepЕЎГ­ udД›lat dГЎl. Е tГ­t padl a Erec se stГЎle snaЕѕil domyslet vЕЎechny dЕЇsledky. Znamenalo to, Еѕe Savarie byla vystavena ГєtokЕЇm. A co hЕЇЕ™, poslovГ© pЕ™inГЎЕЎeli zprГЎvy o AndronicovД› invazi, o tom co se stalo na KrГЎlovД› DvoЕ™e, v Silesii. Erecovo srdce se sevЕ™elo steskem. PЕ™esvД›dДЌovalo ho, Еѕe mГЎ bГЅt se svГЅmi bratry StЕ™Г­brnГЅmi a chrГЎnit jejich rodnГЎ mД›sta. Ale on byl tady, v Savarii, kam ho zavГЎl osud. Byl potЕ™eba i zde. VГ©vodovo mД›sto a lidГ© byli konec koncЕЇ strategickou souДЌГЎstГ­ Е™Г­ЕЎe MacGilЕЇ a takГ© potЕ™ebovali ochranu.

Se záplavou nových zpráv o Andronicovi a o tom, že posílá jeden ze svých oddílů sem, k útoku na Savarii, Erec věděl, že milionová armáda bude brzy v každém koutě Prstenu. Až skončí, Andronicus nenechá kámen na kameni. Erec poslouchal příběhy o Andronicově dobyvatelství už od svých dětských let a věděl, že se jeho krutosti nic nevyrovná. Čistě podle počtů se vévodových několik set mužů nemohlo rovnat Andronicově armádě. Mohli jen oddálit nevyhnutelný osud – Savarie bylo město odsouzené k záhubě.

„Е?Г­kГЎm, Еѕe se musГ­me vzdГЎt,“ pronesl vГ©vodЕЇv rГЎdce, proЕЎedivД›lГЅ starГЅ vГЎleДЌnГ­k, kterГЅ sedД›l na dlouhГ© dЕ™evД›nГ© lavici, sehnutГЅ nad holbou piva, a aby dodal svГЅm slovЕЇm vГЎhu, udeЕ™il plГЎtovou rukavicГ­ do dЕ™evД›nГ©ho stolu. VЕЎichni ostatnГ­ vojГЎci ztichli a obrГЎtili na nД›j svoje pohledy.

„Jakou jinou moЕѕnost mГЎme?“ dodal. „Je nГЎs jen nД›kolik stovek proti jejich nД›kolika milionЕЇm.“

„TЕ™eba se mЕЇЕѕeme ubrГЎnit, alespoЕ€ udrЕѕet naЕЎe mД›sto,“ Е™ekl dalЕЎГ­ vojГЎk.

„Ale na jak dlouho?“ ptal se dalЕЎГ­.

„Dost dlouho na to, aby MacGil mohl poslat posily. MusГ­me prostД› jen vydrЕѕet dostateДЌnД› dlouhou dobu.“

„MacGil je mrtvГЅ,“ odpovД›dД›l dalЕЎГ­ vГЎleДЌnГ­k. „NГЎm uЕѕ nikdo na pomoc nepЕ™ijde.“

„Ale jeho dcera Еѕije,“ oponoval dalЕЎГ­. „StejnД› jako jeho muЕѕi. Ti by nГЎs tady nenechali jen tak!“

„Ti ubrГЎnГ­ stД›ЕѕГ­ sami sebe!“ zaprotestoval jinГЅ vojГЎk.

MuЕѕi se dali do neklidnГ©ho mumlГЎnГ­, dohadovali se mezi sebou, plГЎcali argumenty jeden pЕ™es druhГ©ho a stГЎle se vraceli k tomu, co jiЕѕ bylo jednou Е™eДЌeno.

Erec tam seděl, sledoval celý ten neklidný dav a cítil se naprosto prázdný. Posel dorazil již před několika hodinami a přinesl děsivé zprávy o Andronicově invazi a také pro Ereca tu nejhorší možnou zprávu, která k němu mohla dorazit – o tom, že byl MacGil zavražděn. Erec byl od Králova Dvora tak daleko, že to byla po dlouhé době první zpráva, kterou odsud dostal. A když k němu dorazila, cítil se, jako by mu někdo vrazil dýku přímo do srdce. Miloval MacGila jako svého otce a cítil se kvůli té zprávě, jako by ztratil část vlastního těla.

MГ­stnost ztichla, kdyЕѕ si vГ©voda odkaЕЎlal a vЕЎechny oДЌi se obrГЎtily jeho smД›rem.

„MЕЇЕѕeme naЕЎe mД›sto ubrГЎnit pЕ™ed Гєtokem,“ pronesl vГ©voda pomalu. „S naЕЎimi dovednostmi a silou tД›chto zdГ­ se mЕЇЕѕeme udrЕѕet proti armГЎdД›, kterГЎ bude pД›tkrГЎt vД›tЕЎГ­ neЕѕ naЕЎe. MoЕѕnГЎ bychom se dokГЎzali ubrГЎnit i desetinГЎsobnГ© pЕ™esile. MГЎme dostatek proviantu, abychom vydrЕѕeli oblГ©hГЎnГ­ v dГ©lce mnoha tГЅdnЕЇ. Proti obyДЌejnГ© armГЎdД› bychom zvГ­tД›zili.“

Povzdechl si.

„Ale ImpГ©rium nemГЎ obyДЌejnou armГЎdu,“ dodal. „NemЕЇЕѕeme se brГЎnit milionu muЕѕЕЇ. Bylo by to zbyteДЌnГ©.“

OdmlДЌel se.

„StejnД› zbyteДЌnГ© by ale bylo i sloЕѕit zbranД›. VЕЎichni vГ­me, co Andronicus provГЎdГ­ svГЅm zajatcЕЇm. VidГ­m to tak, Еѕe na kaЕѕdГЅ pГЎd zemЕ™eme. OtГЎzkou je, zda zemЕ™eme vzpЕ™Г­menГ­ nebo na kolenou. A jГЎ Е™Г­kГЎm, Еѕe zemЕ™eme vzpЕ™Г­menГ­!“

V mГ­stnosti propukl souhlasnГЅ jГЎsot. Erec nemohl vГ­ce souhlasit s tГ­m, co vГ©voda prГЎvД› Е™ekl.

„UЕѕ nemГЎme ЕѕГЎdnou jinou moЕѕnost,“ pokraДЌoval vГ©voda. „Budeme brГЎnit Savarii. Nikdy se nevzdГЎme. MoЕѕnГЎ zemЕ™eme, ale zemЕ™eme vЕЎichni spoleДЌnД›.“

V mГ­stnosti se rozhostilo tГ­ЕѕivГ© ticho a vЕЎichni zachmuЕ™enД› pokГЅvli hlavami. Vypadalo to, jako by hledali jinou odpovД›ДЏ, ale nemohli ji najГ­t.

„Je tu jeЕЎtД› jedna moЕѕnost,“ pronesl nГЎhle Erec zvГЅЕЎenГЅm hlasem.

Doslova cГ­til, jak se k nД›mu obrГЎtily zraky vЕЎech ostatnГ­ch.

VГ©voda pokynul hlavou jeho smД›rem, aby pokraДЌoval.

„MЕЇЕѕeme zaГєtoДЌit,“ Е™ekl Erec.

„ZaГєtoДЌit?“ pЕ™ekvapenД› vykЕ™ikli vojГЎci. „NaЕЎich nД›kolik stovek ГєtoДЌГ­cГ­ch na armГЎdu milionu muЕѕЕЇ? Erecu, vГ­m, Еѕe strach je ti cizГ­, ale nezblГЎznil ses?“

Erec se smrtelnД› vГЎЕѕnГЅm vГЅrazem ve tvГЎЕ™i zavrtД›l hlavou.

„To, co jste zapomnД›li vzГ­t v Гєvahu, je, Еѕe Andronicovi muЕѕi nikdy nebudou oДЌekГЎvat, Еѕe bychom na nД› zaГєtoДЌili. Budeme mГ­t moment pЕ™ekvapenГ­ na naЕЎГ­ stranД›. Jak jiЕѕ bylo Е™eДЌeno, kdyЕѕ zЕЇstaneme tady a budeme se brГЎnit, zemЕ™eme. Pokud zaГєtoДЌГ­me, mЕЇЕѕeme jich s sebou vzГ­t mnohem vГ­ce, a co je dЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­ – pokud zaГєtoДЌГ­me sprГЎvnГЅm zpЕЇsobem na sprГЎvnГ©m mГ­stД›, mЕЇЕѕeme udД›lat mnohem vГ­ce, neЕѕ Еѕe je zadrЕѕГ­me. MЕЇЕѕeme skuteДЌnД› zvГ­tД›zit.

„ZvГ­tД›zit?!“ vykЕ™ikli divoce ostatnГ­ s pohledy upЕ™enГЅmi na Ereca.

„VysvД›tli svЕЇj plГЎn,“ vyzval ho vГ©voda.

„Andronicus bude pЕ™edpoklГЎdat, Еѕe se stГЎhneme. ЕЅe se budeme drЕѕet zpГЎtky a brГЎnit naЕЎe mД›sto,“ vysvД›tloval Erec. „Jeho muЕѕi nebudou oДЌekГЎvat, Еѕe bychom chrГЎnili nД›jakГЅ opД›rnГЅ bod za mД›stskГЅmi branami. Tady ve mД›stД› mГЎme vГЅhodu pevnГЅch zdГ­, ale venku v poli, tam mГЎme vГЅhodu pЕ™ekvapenГ­. A pЕ™ekvapenГ­ je vЕѕdycky lepЕЎГ­ neЕѕ opevnД›nГ­. Pokud dokГЎЕѕeme udrЕѕet pЕ™Г­rodnГ­ opД›rnГЅ bod, mЕЇЕѕeme je vЕЎechny nalГЎkat do pasti, kde na nД› budeme moct zaГєtoДЌit. MluvГ­m o VГЅchodnГ­ StrЕѕi.“

„VГЅchodnГ­ StrЕѕ?“ zeptal se nД›jakГЅ vojГЎk.

Erec pЕ™ikГЅvl.

Je to strmá trhlina mezi dvěma skalisky, jediná cesta skrz Kavonské hory, dobrý den jízdy odsud. Pokud sem chtějí Andronicovi muži přijít, nejkratší cesta vede právě skrz Strž. Jinak by museli zlézt hory. Cesta ze severu je v tuto roční dobu příliš úzká a bahnitá – tam by ztratil týdny. A z jihu by musel překročit řeku Fjord.“

VГ©voda se s obdivem zadГ­val na Ereca, zamnul si bradu a pЕ™emГЅЕЎlel.

„MoЕѕnГЎ mГЎЕЎ pravdu. Andronicus by mohl vГ©st svoje muЕѕe pЕ™es StrЕѕ. Pro jakoukoli jinou armГЎdu by to byl ДЌin neskuteДЌnГ© troufalosti, ale on se svГЅm milionem muЕѕЕЇ by to opravdu mohl provГ©st.“

Erec pokГЅval hlavou.

„Pokud se tam dokГЎЕѕeme dostat, pokud je dokГЎЕѕeme pЕ™imД›t, aby to udД›lali, mЕЇЕѕeme je pЕ™ekvapit, pЕ™epadnout ze zГЎlohy. V takovГ© pozici mЕЇЕѕe pГЎr muЕѕЕЇ zadrЕѕet tisГ­ce.“

VЕЎichni ostatnГ­ vojГЎci se zahledД›li na Ereca se smД›sicГ­ nadД›je a bГЎznД›. MГ­stnost pokrylo neklidnГ© ticho.

„SmД›lГЅ plГЎn, pЕ™Г­teli,“ prohlГЎsil vГ©voda. „Ale opravdu, ty jsi smД›lГЅ vГЎleДЌnГ­k, vЕѕdycky jsi jГ­m byl,“ vГ©voda pokynul sluhovi. „PЕ™ineste mi mapu!“

Chlapec vybД›hl z mГ­stnosti a vrГЎtil se jinГЅmi dveЕ™mi, v ruce drЕѕel ohromnГЅ svitek pergamenu. RozprostЕ™el ho na stole, vojГЎci se shromГЎЕѕdili kolem a zaДЌali studovat mapu.

Erec vystoupil kupЕ™edu, naЕЎel na mapД› Savarii a nakreslil prstem linku na vГЅchod, zastavil se u VГЅchodnГ­ StrЕѕe. StrmГЎ trhlina obklopenГЎ horami kam aЕѕ oko dohlГ©dlo.

„Je to perfektnГ­,“ Е™ekl jeden z vojГЎkЕЇ.

OstatnГ­ uznale pokyvovali hlavami a mnuli si brady.

„SlyЕЎel jsem pЕ™Г­bД›hy o nД›kolika tuctech muЕѕЕЇ, kteЕ™Г­ dokГЎzali ve strЕѕi odrazit tisГ­ce jinГЅch,“ pronesl jinГЅ vojГЎk.

„To jsou jen babskГ© povГ­daДЌky,“ odpovД›dД›l mu cynicky dalЕЎГ­. „Ano, budeme mГ­t na svГ© stranД› moment pЕ™ekvapenГ­, ale co dГЎl? Nebudeme mГ­t ochranu naЕЎich zdГ­.“

„Budeme pod ochranou pЕ™Г­rodnГ­ch zdГ­,“ oponoval mu jinГЅ. „Tyhle hory, to jsou stovky stop pevnГЅch skal.“

„Nic nenГ­ bezpeДЌnГ©,“ dodal Erec. „Jak uЕѕ vГ©voda Е™ekl, zemЕ™eme tady nebo zemЕ™eme tam venku. JГЎ Е™Г­kГЎm, Еѕe zemЕ™eme venku. VГ­tД›zstvГ­ ДЌasto zГ­skajГ­ ti smД›lejЕЎГ­.“

VГ©voda po dlouhГ©m rozmГЅЕЎlenГ­ nakonec pЕ™eci jen pЕ™ikГЅvl, opЕ™el se a svinul mapu.

„PЕ™ipravte si zbranД›!“ rozkГЎzal. „Dnes v noci vyjedeme!“



*

Erec, opД›t odД›nГЅ v plnГ© zbroji, s meДЌem houpajГ­cГ­m se u pasu, pochodoval chodbou vГ©vodova hradu pЕ™Г­mo opaДЌnГЅm smД›rem, neЕѕ ostatnГ­ muЕѕi. PЕ™ed odjezdem do koneДЌnГ© bitvy musel udД›lat jeЕЎtД› nД›co.

Musel vidД›t Alistair.

UЕѕ od chvГ­le, kdy se vrГЎtili z poslednГ­ bitvy, Alistair ДЌekala na Ereca v hradu, v jejГ­ vlastnГ­ komnatД› na konci chodby. OДЌekГЎvala ЕЎЕҐastnГ© shledГЎnГ­ a jejГ­ srdce se tГ©mД›Е™ zastavilo, kdyЕѕ jГ­ sdД›lil tu ЕЎpatnou zprГЎvu, Еѕe ji musГ­ znovu opustit. Erec cГ­til alespoЕ€ drobnou Гєlevu, kdyЕѕ vД›dД›l, Еѕe alespoЕ€ ona zde zЕЇstane, v bezpeДЌГ­ za pevnГЅmi zdmi hradu. CГ­til odhodlГЎnГ­ k boji s ImpГ©riem vД›tЕЎГ­, neЕѕ kdy dЕ™Г­v. Srdce ho bolelo pЕ™i pomyЕЎlenГ­ na to, Еѕe ji musГ­ opustit. UЕѕ od jejich zasnoubenГ­ nechtД›l nic jinГ©ho, neЕѕ trГЎvit ДЌas s nГ­, ale zatГ­m to nevypadalo, Еѕe by tomu osud chtД›l.

KdyЕѕ Erec zahnul za roh, s ozvД›nou dusotu bot a cinkajГ­cГ­ch ostruh ve vyprazdЕ€ujГ­cГ­ch se sГЎlech hradu se pЕ™ipravoval na nadchГЎzejГ­cГ­ louДЌenГ­, o kterГ©m vД›dД›l, Еѕe bude bolestivГ©. KoneДЌnД› dorazil ke starobylГЅm klenutГЅm dЕ™evД›nГЅm dveЕ™Г­m a jemnД› na nД› zaklepal rukou v rukavici.

Ozvaly se kroky mГ­Е™Г­cГ­ z druhГ© strany mГ­stnosti ke dveЕ™Г­m a o okamЕѕik pozdД›ji se dveЕ™e otevЕ™ely. Erecovo srdce se zatetelilo, jako vЕѕdy, kdyЕѕ spatЕ™il Alistair. StГЎla mezi dveЕ™mi jako pohГЎdkovГЎ bytost s dlouhГЅmi splГЅvajГ­cГ­mi blond vlasy a kЕ™iЕЎЕҐГЎlovГЅma oДЌima upЕ™enГЅma pЕ™Г­mo na Ereca. PЕ™ipadala mu stГЎle krГЎsnД›jЕЎГ­ pokaЕѕdГ©, kdyЕѕ ji spatЕ™il.

Erec vstoupil do komnaty a pЕ™ivinul ji k sobД›. Ona ho na dlouhou chvГ­li pevnД› sevЕ™ela, nechtД›la ho pustit pryДЌ. On to takГ© nechtД›l. PЕ™ГЎl si vГ­ce neЕѕ co jinГ©ho, aby za sebou mohl prostД› jen zabouchnout dveЕ™e a zЕЇstat tu s nГ­ tak dlouho, jak jen by mohl. Ale osud to tak nechtД›l.

JejГ­ teplo a blГ­zkost pЕЇsobily, jako by vЕЎechno na svД›tД› bylo v poЕ™ГЎdku, a on ten pocit nechtД›l ztratit. KoneДЌnД› ji pustil a pohlГ©dl do jejГ­ch lesknoucГ­ch se oДЌГ­. Sklopila zrak na jeho brnД›nГ­ a jeho zbranД› a ve tvГЎЕ™i se jГ­ objevilo zklamГЎnГ­, kdyЕѕ si uvД›domila, Еѕe s nГ­ nezЕЇstane.

„OpД›t odchГЎzГ­ЕЎ, mЕЇj pane?“ zeptala se.

Erec sklopil hlavu.

„NenГ­ to moje volba, mГЎ panГ­,“ odpovД›dД›l. „ImpГ©rium pЕ™ichГЎzГ­. Pokud zde zЕЇstanu, vЕЎichni zemЕ™eme.“

„A pokud odejdeЕЎ?“ zeptala se.

„PravdД›podobnД› takГ© zemЕ™u,“ uznal. „Ale alespoЕ€ tak budeme mГ­t vЕЎichni ЕЎanci. Malou, ale pЕ™esto ЕЎanci.“

Alistair se obrГЎtila a odeЕЎla k oknu, pЕ™ehlГ©dla vГ©vodovo nГЎdvoЕ™Г­ prozГЎЕ™enГ© zГЎpadem slunce a do tvГЎЕ™e jГ­ dopadaly paprsky svД›tla. Erec vidД›l, jak se jГ­ smutek rozlГ©vГЎ po obliДЌeji. PЕ™iЕЎel k nГ­, odhrnul jГ­ vlasy z krku a pohladil ji.

„NebuДЏ smutnГЎ, mГЎ panГ­,“ Е™ekl. „Pokud pЕ™eЕѕiju, vrГЎtГ­m se k tobД›. A pak uЕѕ budeme spolu, navЕѕdy, bez dalЕЎГ­ho nebezpeДЌГ­ a hrozeb. KoneДЌnД› svobodnГ­, abychom mohli proЕѕГ­t naЕЎe Еѕivoty spoleДЌnД›.“

SmutnД› potЕ™ГЎsla hlavou.

„BojГ­m se,“ Е™ekla.

„TГ© blГ­ЕѕГ­cГ­ se armГЎdy?“ zeptal se.

„Ne,“ odpovД›dД›la a obrГЎtila se k nД›mu. „BojГ­m se o tebe.“

Erec na ni zmatenД› pohlГ©dl.

„BojГ­m se, Еѕe si o mnД› budeЕЎ myslet nД›co ЕЎpatnГ©ho,“ Е™ekla, „protoЕѕe jsi vidД›l, co se dД›lo na bitevnГ­m poli.“

Erec zatЕ™ГЎsl hlavou.

„Nic ЕЎpatnГ©ho si o tobД› nemyslГ­m,“ Е™ekl. „ZachrГЎnila jsi mi Еѕivot a za to jsem ti vdД›ДЌnГЅ.“

OpД›t zavrtД›la hlavou.

„Ale takГ© jsi vidД›l moji odvrГЎcenou stranu,“ Е™ekla. „VidД›l jsi, Еѕe nejsem normГЎlnГ­, nejsem jako vЕЎichni ostatnГ­. MГЎm v sobД› sГ­lu, kterГ© nerozumГ­m. A teДЏ se bojГ­m, Еѕe si o mnД› budeЕЎ myslet, Еѕe jsem nД›jakГ© monstrum. ЕЅe jsem Еѕena, kterou bys uЕѕ nechtД›l za manЕѕelku.“

Erecovo srdce se pЕ™i jejГ­ch slovech zastavilo, udД›lal krok kupЕ™edu, sevЕ™el jejГ­ ruce ve svГЅch a pohlГ©dl jГ­ do oДЌГ­ s takovou vГЎЕѕnostГ­, jakГ© byl jen schopen.

„Alistair,“ Е™ekl, „miluji tД› celГЅm svГЅm srdcem. Nikdy nikde nebyla Еѕena, kterou bych miloval vГ­ce. A nikdy ani nebude. Miluji tД› takovou, jakГЎ jsi. Nejsi pro mne jinГЎ, neЕѕ ostatnГ­. AЕҐ uЕѕ mГЎЕЎ jakoukoli sГ­lu a aЕҐ uЕѕ jsi kdokoli – i kdyЕѕ tomu nerozumГ­m, vЕЎechno to pЕ™ijГ­mГЎm a beru jako tvoji souДЌГЎst. Jsem za to vdД›ДЌnГЅ. SlГ­bil jsem, Еѕe se nebudu vyptГЎvat a ten slib dodrЕѕГ­m. Nikdy se tД› nebudu ptГЎt. AЕҐ uЕѕ jsi jakГЎkoli, beru tД› takovou, jakГЎ jsi.“

Dlouho na nД›j hledД›la a pak se jГ­ po tvГЎЕ™i pomalu rozlil ГєsmД›v. JejГ­ oДЌi se zaleskly slzami Гєlevy a radosti. ObrГЎtila se k nД›mu a objala ho, sevЕ™ela ho tak pevnД›, jak jen mohla.

Pak mu zaЕЎeptala do ucha: „VraЕҐ se mi zpГЎtky.“




KAPITOLA ДЊTVRTГЃ


Gareth se zastavil pЕ™i ГєstГ­ jeskynД›, sledoval zГЎpad slunce a ДЌekal. OlГ­zl si suchГ© rty a snaЕѕil se soustЕ™edit. ГљДЌinky opia se koneДЌnД› zaДЌaly vytrГЎcet. MД›l lehkou hlavu a nepil ani nejedl uЕѕ nД›kolik dnГ­. Gareth se v myЕЎlenkГЎch vrГЎtil ke svГ©mu troufalГ©mu ГєtД›ku z hradu. PodaЕ™ilo se mu proplГ­Еѕit se tajnou chodbou za ohniЕЎtД›m, tД›snД› pЕ™ed tГ­m, neЕѕ se na nД›j Lord Kultin pokusil zaГєtoДЌit. Musel se usmГЎt. Kultin byl svГЅm zpЕЇsobem chytrГЅ, ale Gareth byl chytЕ™ejЕЎГ­. Jako vЕЎichni ostatnГ­, i Kultin Garetha velmi podcenil. NeuvД›domil si, Еѕe Gareth mГЎ vЕЎude svoje ЕЎpehy, a Еѕe tak o jeho plГЎnech vД›dД›li v podstatД› okamЕѕitД›.

Gareth uprchl právě včas – těsně před tím, než ho Kultin přepadl, a před tím, než Andronicus obsadil Králův Dvůr a srovnal ho se zemí. Lord Kultin mu v podstatě prokázal dobrou službu.

Gareth vyuЕѕil starodГЎvnГ© tajnГ© chodby vedoucГ­ z hradu, zakroucenГ© a skrytГ© hluboko pod zemГ­. Ty ho vyvedly ven na venkovД›, nedaleko vesnice, kterГЎ byla mГ­le vzdГЎlenГ© od KrГЎlova Dvora. Chodba konДЌila nedaleko jeskynД›, ve kterГ© se zhroutil, jakmile do nГ­ doЕЎel. Usnul a spal celГЅ den, schoulenГЅ do klubГ­ДЌka, tЕ™esoucГ­ se v neГєprosnГ©m zimnГ­m vzduchu. PЕ™ГЎl si, aby mД›l na sobД› vГ­ce obleДЌenГ­, ale pЕ™ГЎnГ­ mu samozЕ™ejmД› k niДЌemu nebyla.

KdyЕѕ se probral, vyplГ­Еѕil se Gareth ven a sledoval malou farmГЎЕ™skou vesniДЌku v dГЎlce. Bylo to nД›kolik stavenГ­. Z komГ­nЕЇ jim stoupal dГЅm a mezi nimi pochodovali Andronicovi vojГЎci prochГЎzejГ­cГ­ krajinou. Gareth trpД›livД› ДЌekal, dokud nepЕ™eЕЎli. ЕЅaludek se mu svГ­ral hlady a vД›dД›l, Еѕe se bude muset vypravit k nД›kterГ©mu ze stavenГ­. Doslova cГ­til, jak se z nich line vЕЇnД› pЕ™ipravovanГ©ho jГ­dla.

Gareth vybД›hl z jeskynД›, rozhlГ­Еѕel se na vЕЎechny strany, zda mu nehrozГ­ nebezpeДЌГ­, tД›Еѕce oddychoval a byl ЕЎГ­lenГЅ strachy. NebД›hal uЕѕ roky a lapal po dechu nГЎmahou. UvД›domil si, jak slabГЅm a neduЕѕivГЅm se stal. ZranД›nГ­ na hlavД›, kterГ© mu zpЕЇsobila jeho matka, horce pulzovalo. PЕ™Г­sahal si, Еѕe jestli tohle vЕЎechno pЕ™eЕѕije, zabije ji vlastnГ­ma rukama.

Doběhl mezi domky, šťastně se vyhnul odhalení ze strany několika málo imperiálních vojáků, kteří k němu stáli zády. Doběhl k prvnímu stavení, které viděl – jednoduchý domek s jednou místností, stejný jako všechny ostatní. Z jeho oken sálalo teplo. Spatřil mladou dívku, možná v jeho věku, jak vyšla ze dveří s kusem masa v rukou. Smála se ve společnosti mladší holčičky, možná desetileté, nejspíš její sestry. Gareth se rozhodl, že tohle bude to pravé místo.

Rychle vbД›hl za dД›vДЌaty do dveЕ™Г­ a prudce je za sebou zabouchl. MladЕЎГ­ dГ­vku chytil zezadu kolem krku. DГ­vka zajeДЌela a starЕЎГ­ dД›vДЌe leknutГ­m upustilo tГЎc s jГ­dlem. Gareth vytrhl z pochvy svЕЇj nЕЇЕѕ a pЕ™iloЕѕil ho mladЕЎГ­mu dД›vДЌeti na krk.

DГ­vka jeДЌela a po tvГЎЕ™i jГ­ stГ©kaly slzy.

„TATI!“

Gareth se rozhlГ©dl po ГєtulnГ© mГ­stnosti zaplnД›nГ© svД›tlem svГ­ДЌek a vЕЇnД› z vaЕ™enГ­. Za starЕЎГ­ dГ­vkou spatЕ™il otce a matku obou dД›vДЌat. StГЎli u stolu, hledД›li na nД›j s oДЌima plnГЅma hrЕЇzy a nenГЎvisti.

„DrЕѕte se zpГЎtky a nezabiju ji!“ vykЕ™ikl zoufale Gareth a pomalu couval zpГЎtky, dГ­vku pЕ™itom tД›snД› svГ­ral pod krkem.

„Kdo jsi?“ zeptala se starЕЎГ­ sestra. „Moje jmГ©no je Sarka, moje sestra se jmenuje Larka. Jsme mГ­rumilovnГЎ rodina. Co chceЕЎ dД›lat s mojГ­ sestЕ™iДЌkou? Koukej ji nechat na pokoji!“

„JГЎ vГ­m, kdo jsi,“ pЕ™imhouЕ™il na nД›j otec nesouhlasnД› oДЌi. „Ty jsi byl krГЎl. MacGilЕЇv syn.“

„JГЎ poЕ™ГЎd jsem krГЎl,“ zajeДЌel Gareth. „A vy jste moji poddanГ­. UdД›lГЎte pЕ™esnД› to, co vГЎm Е™eknu!“

Otec se na nД›j zamraДЌil.

„Pokud jsi krГЎl, tak kde mГЎЕЎ armГЎdu?“ zeptal se. „A pokud jsi krГЎl, proДЌ bereЕЎ nevinnГ© dГ­vky jako svГЎ rukojmГ­, pЕ™iklГЎdГЎЕЎ jim na krk krГЎlovskou dГЅku? MoЕѕnГЎ stejnou dГЅku, kterou jsi zabil svГ©ho vlastnГ­ho otce.“ MuЕѕ se uЕЎklГ­bl. „SlyЕЎel jsem ty povД›sti.“

„MГЎЕЎ opravdu mrЕЎtnГЅ jazyk,“ Е™ekl Gareth. „Jen mluv dГЎl a jГЎ zabiju tvoji malou holДЌiДЌku.“

Otec tД›Еѕce polkl, oДЌi rozЕЎГ­Е™enГ© strachem a radД›ji zmlknul.

„Co od nГЎs chceЕЎ?“ plaДЌtivД› se zeptala matka.

„JГ­dlo,“ Е™ekl Gareth. „A takГ© Гєkryt. Zburcujte vojГЎky, Е™eknД›te jim, Еѕe tu jsem, a slibuji vГЎm, Еѕe ji zabiju. ЕЅГЎdnГ© triky, rozumГ­te? NechГЎte mД› bГЅt a ona pЕ™eЕѕije. Chci tu strГЎvit noc. Ty, Sarko, pЕ™ines mi tГЎc s masem. A ty, Еѕeno, pЕ™iloЕѕ na oheЕ€ a pЕ™ines mi plГЎЕЎЕҐ na ramena. A ЕѕГЎdnГ© prudkГ© pohyby!“ varoval je.

Gareth sledoval, jak otec kГЅvl na matku. Sarka sesbГ­rala jГ­dlo zpД›t na tГЎc, zatГ­mco matka k nД›mu pЕ™iЕЎla se silnГЅm plГЎЕЎtД›m a zavД›sila mu ho pЕ™es ramena. Gareth se stГЎle jeЕЎtД› tЕ™ГЎsl, a tak se pomalu stГЎhl smД›rem k ohniЕЎti a posadil se k nД›mu zГЎdy, aby mД›l pЕ™ehled o mГ­stnosti. OheЕ€ pЕ™Г­jemnД› hЕ™ГЎl a Gareth pevnД› svГ­ral stГЎle plaДЌГ­cГ­ Larku. Sarka k nД›mu pЕ™istoupila s tГЎcem.

„PoloЕѕ ho na zem vedle mД›!“ rozkГЎzal Gareth. „Pomalu!“

ZamraДЌenГЎ Sarka udД›lala pЕ™esnД› to, co po nГ­ chtД›l. RozruЕЎenД› sledovala svoji sestru a tГЎc jГ­ se zarachocenГ­m vypadl z rukou pЕ™Г­mo vedle Garetha.

Gareth byl ohromen vЕЇnГ­, kterГЎ se z nД›j linula. NatГЎhl se a volnou rukou sebral z tГЎcu ohromnГЅ kus masa. DГЅku stГЎle tisknul na LarДЌino hrdlo. Prudce pЕ™eЕѕvykoval, zavЕ™el oДЌi a vychutnГЎval kaЕѕdГ© sousto. Ukusoval rychleji, neЕѕ mohl polykat, a jГ­dlo mu tak viselo z Гєst.

„VГ­no!“ rozkГЎzal.

Matka mu pЕ™inesla vinnГЅ mД›ch a Gareth si z nД›j nalil plnГЎ Гєsta, aЕѕ mu stГ©kaly ДЌЕЇrky po bradД›. Zhluboka oddychoval, ЕѕvГЅkal a pil a zaДЌГ­nal se zase cГ­tit sГЎm sebou.

„A teДЏ ji nech jГ­t!“ Е™ekl otec.

„V ЕѕГЎdnГ©m pЕ™Г­padД›,“ odpovД›dД›l Gareth. „Dnes tu pЕ™espГ­m, pЕ™esnД› tak, jak jsem teДЏ, s nГ­ v mГЅch rukГЎch. Dokud jsem v bezpeДЌГ­ jГЎ, je v bezpeДЌГ­ i ona. ChceЕЎ bГЅt hrdina? Nebo chceЕЎ, aby tvoje holДЌiДЌka Еѕila i dГЎl?“

Rodina se na sebe vГЎhavД› a beze slov podГ­vala.

„MЕЇЕѕu ti poloЕѕit otГЎzku?“ zeptala se ho Sarka. „Pokud jsi tak dobrГЅ krГЎl, proДЌ se ke svГЅm poddanГЅm chovГЎЕЎ tГ­mhle zpЕЇsobem?“

Gareth na ni chvГ­li zmatenД› zГ­ral a pak se zaklonil ve vГЅbuchu smГ­chu.

„A kdo tvrdil, Еѕe jsem dobrГЅ krГЎl?“




KAPITOLA PГЃTA


Gwendolyn otevЕ™ela oДЌi, cГ­tila, Еѕe se svД›t kolem nГ­ pohybuje, a snaЕѕila se vybavit si, kde je. VidД›la, jak kolem nГ­ propluly rudГ© kameny brГЎny Silesie, vidД›la tisГ­ce imperiГЎlnГ­ch vojГЎkЕЇ, jak ji udivenД› sledujГ­. VidД›la Steffena, jak jde vedle nГ­, a vidД›la nebesa, jak se pohybujГ­ nahoru a dolЕЇ. UvД›domila si, Еѕe ji nД›kdo nese. ЕЅe ji nД›kdo nese v nГЎruДЌГ­.

Zvedla hlavu a uvidД›la intenzivnГ­ zГЎЕ™i ArgonovГЅch oДЌГ­. Nesl ji Argon, uvД›domila si. Steffen ЕЎel po jejich boku a vЕЎichni tЕ™i volnД› prochГЎzeli brГЎnami Silesie skrz tisГ­ce imperiГЎlnГ­ch vojГЎkЕЇ, kteЕ™Г­ pro nД› uvolnili cestu a teДЏ na nД› jen zГ­rali. Byli obklopeni bГ­lou zГЎЕ™Г­ a Gwendolyn v ArgonovГЅch rukГЎch sama cГ­tila, jak nezmД›rnГЎ je sГ­la ochrannГ©ho ЕЎtГ­tu. UvД›domila si, Еѕe Argon udrЕѕoval ve vzduchu nД›jakГ© kouzlo, kterГЅm drЕѕel vojГЎky v uctivГ© vzdГЎlenosti.

Gwen se cГ­tila naprosto klidnГЎ, chrГЎnД›nГЎ v ArgonovГЅch rukГЎch. KaЕѕdГЅ sval jejГ­ho tД›la ji bolel, byla vyДЌerpanГЎ a nebyla si jistГЎ, jestli by mohla jГ­t, kdyby se o to pokusila. VГ­ДЌka se jГ­ tЕ™epotala a ona vidД›la svД›t proplouvajГ­cГ­ kolem nГ­ v ГєtrЕѕcГ­ch. VidД›la kus zhroucenГ© zdi, zЕ™Г­cenГЅ ochoz, vypГЎlenГЅ domek, hromadu trosek. VidД›la, jak prochГЎzejГ­ skrz nГЎdvoЕ™Г­, a jak doЕЎli k nejvzdГЎlenД›jЕЎГ­ brГЎnД› aЕѕ na okraj KaЕ€onu. VidД›la, jak prochГЎzeli stГЎle dГЎl, a vojГЎci jim ustupovali z cesty.

Dorazili aЕѕ k okraji KaЕ€onu, ploЕЎinД› pokrytГ© kovovГЅmi hroty, a kdyЕѕ na nГ­ Argon stanul, spustila se dolЕЇ a svezla je do hlubin Silesie.

KdyЕѕ vstoupili do niЕѕЕЎГ­ho mД›sta, Gwendolyn spatЕ™ila tucty rЕЇznГЅch tvГЎЕ™Г­. UstaranГ©, laskavГ© tvГЎЕ™e obyvatel Silesie ji sledovaly, jak prochГЎzГ­, jako by ЕЎlo o nД›jakГ© divadlo. VЕЎichni na nД› zГ­rali s vГЅrazem Гєdivu a obav, jak se blГ­Еѕili k hlavnГ­mu nГЎmД›stГ­.

Když na něj dorazili, shromáždily se kolem nich stovky lidí. Rozhlédla se a uviděla známé tváře – Kendrick, Srog, Godfrey, Brom, Kolk, Atme, poznávala tucty Stříbrných i mužů z Legie. Shromáždili se kolem ní s výrazy úzkosti vepsanými ve tvářích. Vše prosvětlovalo časné ranní slunce. Mlhu rozháněl čerstvý vítr vanoucí z Kaňonu. Zavřela oči a snažila se to vše zapudit. Připadala si jako exponát v muzeu, hluboce zdrcená vším, co se dělo. Cítila se ponížená a cítila, že je všechny zklamala.

PokraДЌovali v cestД› dГЎl, kolem vЕЎech tД›ch lidГ­, skrz ГєzkГ© uliДЌky niЕѕЕЎГ­ho mД›sta, skrze dalЕЎГ­ obloukovГЅ prЕЇchod a koneДЌnД› do malГ©ho palГЎce niЕѕЕЎГ­ Silesie. Gwen upadala do bezvД›domГ­ a znovu se z nД›j probГ­rala, kdyЕѕ vkroДЌili do ГєЕѕasnГ©ho rudГ©ho hradu, vystoupali nД›kolik schodЕЇ, potom proЕЎli dlouhou chodbou a skrz dalЕЎГ­ klenutГЅ prЕЇchod. KoneДЌnД› se otevЕ™ely malГ© dveЕ™e a oni veЕЎli do mГ­stnosti.

V mГ­stnosti bylo ЕЎero, zdГЎlo se, Еѕe jde o velkou loЕѕnici se starobylou postelГ­ s nebesy v jejГ­m stЕ™edu. V prastarГ©m mramorovГ©m krbu nedaleko postele praskal oheЕ€. V mГ­stnosti stГЎlo nД›kolik dalЕЎГ­ch lidГ­ a Gwendolyn cГ­tila, jak ji Argon pЕ™inesl k posteli a nД›ЕѕnД› ji na ni poloЕѕil. KdyЕѕ to udД›lal, seЕЎly se kolem nГ­ desГ­tky lidГ­ a s obavami se na Gwen zahledД›ly.

Argon se stГЎhl, ustoupil nД›kolik krokЕЇ a zmizel v davu. Hledala ho oДЌima, nД›kolikrГЎt zamrkala, ale nedokГЎzala ho najГ­t. Byl pryДЌ. CГ­tila absenci jeho ochrannГ© energie, kterГЎ ji pЕ™edtГ­m chrГЎnila jako ЕЎtГ­t. Bez Argona se jГ­ zdГЎlo, jako by se ochladilo a jako by se nebezpeДЌГ­ opД›t vrГЎtilo.

Gwen si olГ­zla rozpraskanГ© rty a o chvilku pozdД›ji cГ­tila, Еѕe jГ­ nД›kdo podpГ­rГЎ hlavu zezadu, vklГЎdГЎ pod ni polЕЎtГЎЕ™ a pak pЕ™iklГЎdГЎ korbel s vodou k jejГ­m rtЕЇm. Pila a pila a aЕѕ teДЏ si uvД›domila, jak byla ЕѕГ­znivГЎ. VzhlГ©dla a uvidД›la Еѕenu, kterou poznala.

Illepra, krГЎlovskГЎ lГ©ДЌitelka. Illepra na ni shlГ©dla svГЅma mД›kkГЅma oЕ™Г­ЕЎkovГЅma oДЌima naplnД›nГЅma obavami, dala jГ­ vodu a otЕ™ela jГ­ ДЌelo vlaЕѕnГЅm hadЕ™Г­kem, ДЌГ­mЕѕ jГ­ otЕ™ela vlasy z tvГЎЕ™e. Pak jГ­ poloЕѕila ruku na ДЌelo a Gwen cГ­tila, jak skrz ni proudГ­ lГ©ДЌivГЎ energie. CГ­tila, jak jГ­ tД›Еѕknou oДЌi a uvД›domila si, Еѕe se jГ­, proti jejГ­ vЕЇli, znovu zavГ­rajГ­.

*

Gwendolyn netuЕЎila, kolik ДЌasu uplynulo, neЕѕ znovu otevЕ™ela oДЌi. StГЎle se cГ­tila vyДЌerpanГЎ a dezorientovanГЎ. V jejГ­ch snech slyЕЎela hlas a teДЏ ho slyЕЎela zase.

„Gwendolyn,“ zaznД›l hlas. SlyЕЎela jeho ozvД›nu v mysli a uvaЕѕovala, kolikrГЎt uЕѕ zvolal jejГ­ jmГ©no.

VzhlГ©dla a poznala Kendricka, jak na ni hledГ­. Vedle nД›j stГЎl jejГ­ bratr Godfrey a spoleДЌnД› s nГ­m pak Srog, Brom, Kolk a mnoho dalЕЎГ­ch. Na druhГ© stranД› postele stГЎl Steffen. PЕ™Г­ДЌil se jГ­ pohled na vГЅrazy v jejich tvГЎЕ™Г­ch. ShlГ­Еѕeli na ni, jako by byla nД›kdo, koho je potЕ™eba litovat, a jako by uЕѕ byla tГ©mД›Е™ mrtvГЎ.

„SestЕ™iДЌko,“ Е™ekl Kendrick s ГєsmД›vem. PЕ™esto ale jasnД› slyЕЎela obavy, kterГ© se mu skrГЅvaly v hlase. „Е?ekni nГЎm, co se stalo.“

Gwen potЕ™ГЎsla hlavou. Byla pЕ™Г­liЕЎ unavenГЎ, neЕѕ aby mohla vЕЎechno vyprГЎvД›t.

„Andronicus,“ Е™ekla ochraptД›lГЅm hlasem. ZnД›lo to spГ­ЕЎe jako zaЕЎeptГЎnГ­. OdkaЕЎlala si. „SnaЕѕila jsem se… vydat sama sebe… vГЅmД›nou za mД›sto… vД›Е™ila jsem mu. Bylo to hloupé…“

Znovu potЕ™ГЎsla hlavou a po tvГЎЕ™i jГ­ stekla slza.

„Ne, bylo to vzneЕЎenГ©,“ opravil ji Kendrick a sevЕ™el jГ­ ruku do dlanД›. „Jsi z nГЎs ta nejodvГЎЕѕnД›jЕЎГ­.“

„UdД›lala jsi to, co by udД›lal kaЕѕdГЅ velkГЅ vЕЇdce,“ Е™ekl Godfrey a vystoupil dopЕ™edu.

Gwen zavrtД›la hlavou.

„Podvedl nГЎs…“ Е™ekla Gwendolyn. „…a napadl mД›. PЕ™imД›l McClouda, aby mД› napadl.“

Gwen si nemohla pomoct. Sotva ta slova vypustila z Гєst, zaДЌala breДЌet a nemohla to zadrЕѕet. VД›dД›la, Еѕe takhle by se vЕЇdce chovat nemД›l, ale nedokГЎzala plГЎДЌ zastavit.

Kendrick jГ­ sevЕ™el ruku jeЕЎtД› pevnД›ji.

„ChtД›li mД› zabГ­t…“ Е™ekla. „Ale Steffen mД› zachrГЎnil…“

VЕЎichni lidГ© v mГ­stnosti se podГ­vali na Steffena, kterГЅ stГЎl loajГЎlnД› po jejГ­m boku, s novГЅm respektem. On jen skromnД› sklonil hlavu.

„To, co jsem udД›lal, bylo pЕ™Г­liЕЎ mГЎlo a pЕ™Г­liЕЎ pozdД›,“ odpovД›dД›l. „Byl jsem jen sГЎm proti mnoha.“

„I tak jsi zachrГЎnil naЕЎi sestru a my tak budeme navЕѕdy tvГЅmi dluЕѕnГ­ky,“ Е™ekl Kendrick.

Steffen potЕ™ГЎsl hlavou.

„JГЎ mГЎm u nГ­ mnohem vД›tЕЎГ­ dluh,“ odpovД›dД›l.

Gwen ho zadrЕѕela.

„Argon nГЎs zachrГЎnil oba,“ shrnula situaci.

Kendrickova tvГЎЕ™ potemnД›la.

„PomstГ­me tД›,“ Е™ekl.

„Nejsem to jГЎ, o koho se bojГ­m,“ Е™ekla Gwen. „Je to mД›sto… naЕЎi lidé… Silesie… Andronicus… urДЌitД› zaГєtočí…“

Godfrey ji poplГЎcal po ruce.

„O to se teДЏ nestarej,“ Е™ekl odhodlanД›. „OdpoДЌГ­vej. Nech nГЎs, abychom to probrali sami. Ty jsi teДЏ v bezpeДЌГ­, tady s nГЎmi.“

Gwen cГ­tila, Еѕe se jГ­ opД›t klГ­ЕѕГ­ oДЌi. Nebyla si jistГЎ, jestli byla vzhЕЇru, nebo snГ­.

„PotЕ™ebuje spГЎt,“ Е™ekla Illepra a ochranitelsky pЕ™edstoupila pЕ™ed ostatnГ­.

Gwendolyn to vЕЎe slyЕЎela jen tlumenД› a pЕ™ipadala si stГЎle tД›ЕѕЕЎГ­ a tД›ЕѕЕЎГ­, upadala do bezvД›domГ­ a znovu se z nД›j probГ­rala. V jejГ­ mysli se mГ­chaly obrГЎzky Thora a pak jejГ­ho otce. Bylo pro ni tД›ЕѕkГ© odliЕЎit, co byla pravda, a co byl pouhГЅ sen. SlyЕЎela pouhГ© ГєtrЕѕky konverzace, kterГЎ nad nГ­ probГ­hala.

„Jak vГЎЕѕnГЎ jsou zranД›nГ­?“ uslyЕЎela hlas. MoЕѕnГЎ KendrickЕЇv.

CГ­tila, jak Illepra poloЕѕila ruku na jejГ­ ДЌelo. A poslednГ­ slova, kterГЎ slyЕЎela, neЕѕ se jГ­ zavЕ™ely oДЌi, byla od Illepry:

„TД›lesnГЎ zranД›nГ­ jsou jen lehkГЎ, mЕЇj pane. Zato zranД›nГ­ na jejГ­ duЕЎi jsou opravdu hlubokГЎ.“

*

KdyЕѕ se Gwen znovu probudila, slyЕЎela zvuk praskajГ­cГ­ho ohnД›. NedokГЎzala Е™Г­ct, kolik ДЌasu uplynulo. NД›kolikrГЎt zamrkala a snaЕѕila se prohlГ©dnout skrz ЕЎero mГ­stnosti. Zjistila, Еѕe se dav uЕѕ rozeЕЎel. JedinГ­ lidГ©, kteЕ™Г­ zde zЕЇstali, byl Steffen, sedГ­cГ­ na Еѕidli po stranД› postele, Illepra, kterГЎ stГЎla nad nГ­ a natГ­rala jГ­ zГЎpД›stГ­ mastГ­, a jeЕЎtД› jedna dalЕЎГ­ osoba. Byl to milГЅ, starГЅ muЕѕ, kterГЅ na ni shlГ­Еѕel se starostmi v oДЌГ­ch. TГ©mД›Е™ se jГ­ zdГЎlo, Еѕe ho poznГЎvГЎ, ale nedokГЎzala ho nikam zaЕ™adit. CГ­tila se tak unavenГЎ, straЕЎnД› unavenГЎ, jako by roky nespala.

„MГЎ panГ­?“ ozval se starГЅ muЕѕ a shГЅbl se k nГ­. DrЕѕel v obou rukГЎch nД›co velkГ©ho, a kdyЕѕ se Gwen podГ­vala blГ­Еѕ, zjistila, Еѕe je to v kЕЇЕѕi vГЎzanГЎ kniha.

„To jsem jГЎ, Aberthol,“ Е™ekl. „TvЕЇj starГЅ uДЌitel. SlyЕЎГ­ЕЎ mД›?“

Gwen polkla a pomalu pЕ™ikГЅvla. OДЌi mД›la otevЕ™enГ© jen lehce.

„ДЊekal jsem hodiny, abych tД› mohl vidД›t,“ Е™ekl. „VidГ­m, Еѕe jsi unavenГЎ.“

Gwen pomalu pokГЅvala hlavou, rozpomnД›la se a byla starГ©mu muЕѕi vdД›ДЌnГЎ, Еѕe pЕ™iЕЎel.

Aberthol se nad ni sklonil, otevЕ™el ohromnou knihu, kterou pЕ™inesl, a ona cГ­tila jejГ­ vГЎhu na svГ©m klГ­nД›. SlyЕЎela ЕЎustД›nГ­ tД›ЕѕkГЅch strГЎnek, jak jimi otГЎДЌel.

„Je to jedna z mГЎla knih, kterou se mi podaЕ™ilo zachrГЎnit,“ pronesl smutnД›, „pЕ™ed vypГЎlenГ­m Domu uДЌencЕЇ. Je to ДЌtvrtГЎ kronika MacGilЕЇ. ДЊetla jsi ji. Mezi ostatnГ­mi pЕ™Г­bД›hy o dobГЅvГЎnГ­, triumfech i porГЎЕѕkГЎch se v nГ­ skrГЅvajГ­ i dalЕЎГ­ pЕ™Г­bД›hy. PЕ™Г­bД›hy o zranД›nГ­ch velkГЅch vЕЇdcЕЇ. O zranД›nГ­ch na tД›le i na duЕЎi. VЕЎechny pЕ™edstavitelnГ© druhy zranД›nГ­, mГЎ panГ­. A to je to, co jsem ti pЕ™iЕЎel Е™Г­ct: i ti nejlepЕЎГ­ muЕѕi a Еѕeny utrpД›li naprosto nepЕ™edstavitelnГ© zachГЎzenГ­, muДЌenГ­ a torturu. Nejsi v tom sama. Jsi jako loukoЕҐ v kole ДЌasu. Je nespoДЌet ostatnГ­ch, kteЕ™Г­ trpД›li mnohem vГ­ce, neЕѕ ty. A mnoho z nich pЕ™eЕѕilo a pak se stalo jeЕЎtД› vД›tЕЎГ­mi vЕЇdci.“

„NemusГ­ЕЎ se stydД›t,“ Е™ekl a sevЕ™el jГ­ zГЎpД›stГ­. „To je to, co ti chci Е™Г­ct. Nikdy se nesmГ­ЕЎ stydД›t. NesmГ­ v tobД› bГЅt ЕѕГЎdnГЎ hanba – pouze ДЌest a odvaha k tomu, co musГ­ЕЎ udД›lat. Jsi jeden z nejvД›tЕЎГ­ch vЕЇdcЕЇ, jakГ© kdy Prsten spatЕ™il. A tahle udГЎlost na tom v ЕѕГЎdnГ©m pЕ™Г­padД› nic nemД›nГ­.“

Gwen se jeho slova dotkla, cГ­tila, Еѕe jГ­ po tvГЎЕ™i kane slza. Jeho slova byla pЕ™esnД› to, co potЕ™ebovala slyЕЎet a cГ­tila za nД› ohromnou vdД›ДЌnost. SamozЕ™ejmД› vД›dД›la a chГЎpala, Еѕe mГЎ naprostou pravdu.

PЕ™esto jГ­ ale emoce Е™Г­kaly nД›co jinГ©ho, nedokГЎzala to tak cГ­tit. Jedna jejГ­ ДЌГЎst si nemohla pomoct a pЕ™ipadala si, Еѕe je navД›ky zranД›nГЎ. VД›dД›la, Еѕe to nenГ­ pravda, ale prostД› to tak cГ­tila.

Aberthol se usmГЎl a vytГЎhl jednu menЕЎГ­ knihu.

„PamatujeЕЎ si na tuhle?“ zeptal se a ukГЎzal jГ­ vazbu v rudГ© kЕЇЕѕi. „Byla tvoje nejoblГ­benД›jЕЎГ­ po celГ© tvГ© dД›tstvГ­. Legendy naЕЎich otcЕЇ. Je v nГ­ jeden zvlГЎЕЎtnГ­ pЕ™Г­bД›h, o kterГ©m jsem si myslel, Еѕe bych ti ho pЕ™eДЌetl, abych ti pomohl ukrГЎtit dlouhou chvГ­li.“

Gwen potД›ЕЎilo jeho milГ© gesto, ale uЕѕ to dГЎl nedokГЎzala vydrЕѕet. SmutnД› zavrtД›la hlavou.

„DД›kuji,“ Е™ekla chvД›jГ­cГ­m se hlasem a dalЕЎГ­ slza jГ­ sklouzla po tvГЎЕ™i. „Zrovna teДЏ to bohuЕѕel nedokГЎЕѕu vyslechnout.“

Jeho tvГЎЕ™Г­ pЕ™ebД›hlo zklamГЎnГ­, ale pak s porozumД›nГ­m pЕ™ikГЅvl.

„NД›kdy jindy,“ Е™ekla mu a cГ­tila se sklГ­ДЌenД›. „PotЕ™ebuji bГЅt sama. Pokud bys mohl, prosГ­m, odejГ­t. Vy vЕЎichni,“ Е™ekla a obrГЎtila se na Steffena a Illepru.

VЕЎichni povstali a sklonili hlavu, pak se otoДЌili a spД›chali ven z mГ­stnosti.

Gwen se cГ­tila provinile, ale nedokГЎzala si pomoct. ChtД›la se schoulit do klubГ­ДЌka a umЕ™Г­t. SlyЕЎela jejich kroky, jak prochГЎzejГ­ mГ­stnostГ­, slyЕЎela, jak se za nimi zavГ­rajГ­ dveЕ™e. RozhlГ©dla se, aby se ujistila, Еѕe je mГ­stnost prГЎzdnГЎ.

S pЕ™ekvapenГ­m zjistila, Еѕe mГ­stnost prГЎzdnГЎ nebyla: zЕЇstala tu osamД›lГЎ postava stojГ­cГ­ ve dveЕ™Г­ch, vzpЕ™Г­menГЎ v perfektnГ­m postoji jako vЕѕdy. MГ­Е™ila pomalГЅm, majestГЎtnГ­m krokem pЕ™Г­mo ke Gwen. Zastavila se nД›kolik stop od postele a hledД›la na ni bez jakГ©hokoli vГЅrazu.

JejГ­ matka.

Gwen pЕ™ekvapilo, Еѕe ji zde vidГ­ stГЎt, bГЅvalou krГЎlovnu, vzneЕЎenou a hrdou jako vЕѕdy, shlГ­ЕѕejГ­cГ­ na ni s obvyklГЅm chladnГЅm vГЅrazem. V jejГ­ch oДЌГ­ch, na rozdГ­l od oДЌГ­ ostatnГ­ch nГЎvЕЎtД›vnГ­kЕЇ, nebyl ЕѕГЎdnГЅ soucit.

„ProДЌ jsi tady?“ zeptala se Gwen.

„PЕ™iЕЎla jsem, abych tД› vidД›la.“

„Ale jГЎ tД› nechci vidД›t,“ odpovД›dД›la Gwen. „Nechci vidД›t nikoho.“

„Je mi jedno, co ty chceЕЎ,“ Е™ekla jejГ­ matka chladnД› a sebevД›domД›. „Jsem tvoje matka a mГЎm prГЎvo tД› vidД›t kdykoli si to pЕ™eji.“

Gwen pocítila, že její starý hněv na matku se opět rozhořívá – ona byla tou poslední osobou, kterou by teď chtěla vidět. Ale znala svou matku a věděla, že neodejde, dokud nevysloví, co má na srdci.

„Tak tedy mluv,“ Е™ekla Gwendolyn. „Mluv a pak odejdi a nech mД› na pokoji.“

JejГ­ matka si povzdechla.

„Ty o tom nevГ­ЕЎ,“ Е™ekla jejГ­ matka. „Ale kdyЕѕ jsem byla mladГЎ, ve tvГ©m vД›ku, napadli mД› stejnГЅm zpЕЇsobem, jako teДЏ tebe.“

Gwen na ni ЕЎokovanД› hledД›la. O tom opravdu nemД›la tuЕЎenГ­.

„TvЕЇj otec o tom vД›dД›l,“ pokraДЌovala jejГ­ matka. „A bylo mu to jedno. I pЕ™esto si mne vzal za Еѕenu. V tu chvГ­li jsem si pЕ™ipadala, jako by mЕЇj Еѕivot ГєplnД› skonДЌil, ale nebylo tomu tak.“

Gwen zavЕ™ela oДЌi a cГ­tila, jak jГ­ dalЕЎГ­ slza stГ©kГЎ po tvГЎЕ™i. ChtД›la, aby matka pЕ™estala. NechtД›la poslouchat jejГ­ pЕ™Г­bД›h. Bylo uЕѕ trochu pozdД› na to, aby jГ­ matka projevovala jakГЅkoli soucit. To opravdu pЕ™edpoklГЎdala, Еѕe sem prostД› nakrГЎДЌГ­ po tolika letech drsnГ©ho zachГЎzenГ­, nabГ­dne jГ­ dojemnГЅ pЕ™Г­bД›h, a tГ­m se vЕЎechno jednoduЕЎe vyЕ™eЕЎГ­?

„UЕѕ jsi skonДЌila?“ zeptala se Gwendolyn.

JejГ­ matka postoupila o krok kupЕ™edu. „Ne, jeЕЎtД› jsem neskonДЌila,“ Е™ekla pevnД›. „TeДЏ jsi krГЎlovna – a je na ДЌase, aby ses jako krГЎlovna zaДЌala chovat,“ Е™ekla jejГ­ matka hlasem tvrdГЅm jako ocel. Gwen v jejГ­m hlase slyЕЎela sГ­lu, jakou v nД›m doteДЏ nezaznamenala. „LitujeЕЎ sebe sama. Ale Еѕeny kaЕѕdГЅ den, vЕЎude na svД›tД›, majГ­ mnohem horЕЎГ­ osud, neЕѕ mГЎЕЎ ty. To, co se ti stalo, nenГ­ v celГ©m kolobД›hu Еѕivota nic. RozumГ­ЕЎ mi? NenГ­ to nic.“

JejГ­ matka si povzdechla.

„Pokud chceЕЎ pЕ™eЕѕГ­t a cГ­tit se na tomhle svД›tД› jako doma, pak musГ­ЕЎ bГЅt silnГЎ. SilnД›jЕЎГ­, neЕѕ muЕѕi. MuЕѕi tД› vЕѕdy dostanou, aЕҐ uЕѕ tak nebo tak. NenГ­ to o tom, co se ti stane, je to o tom, jak to pЕ™ijmeЕЎ. Jak na to zareagujeЕЎ. To je to, co musГ­ЕЎ kontrolovat. MЕЇЕѕeЕЎ se prostД› zhroutit a zemЕ™Г­t. Nebo mЕЇЕѕeЕЎ bГЅt silnГЎ. To je to, ДЌГ­m se liЕЎГ­ Еѕeny od dГ­vek.“

Gwen vД›dД›la, Еѕe se jГ­ matka snaЕѕГ­ pomoct, ale nenГЎvidД›la nedostatek pochopenГ­ v jejГ­m pЕ™Г­stupu a takГ© nenГЎvidД›la, kdyЕѕ ji nД›kdo pouДЌoval.

„NenГЎvidГ­m tД›,“ Е™ekla jГ­ Gwendolyn. „VЕѕdycky jsem tД› nenГЎvidД›la.“

„JГЎ to vГ­m,“ odpovД›dД›la jejГ­ matka. „JГЎ tД› takГ© nenГЎvidГ­m. Ale to neznamenГЎ, Еѕe si nemЕЇЕѕeme vzГЎjemnД› porozumД›t. Nechci tvoji lГЎsku. To, co chci, je, abys byla silnГЎ. Tenhle svД›t neovlГЎdajГ­ lidГ©, kteЕ™Г­ jsou slabГ­ a vydД›ЕЎenГ­. SvД›tu vlГЎdnou lidГ©, kteЕ™Г­ ze sebe setЕ™esou potГ­Еѕe, jako by o nic neЕЎlo, a pokraДЌujГ­ dГЎl. MЕЇЕѕeЕЎ se zhroutit a zemЕ™Г­t, pokud si to pЕ™ejeЕЎ. Na to je vЕѕdycky spousta ДЌasu. Ale je to nudnГ©. BuДЏ silnГЎ a Еѕij. Opravdu Еѕij. BuДЏ pЕ™Г­kladem pro ostatnГ­. ProtoЕѕe jednoho dne, a o tom tД› mohu ujistit, stejnД› zemЕ™eЕЎ. A teДЏ, kdyЕѕ jsi ЕѕivГЎ, bys taky mohla skuteДЌnД› ЕѕГ­t.“

„Nech mД› na pokoji!“ zajeДЌela Gwendolyn, neschopnГЎ najГ­t jinГЎ slova.

JejГ­ matka na ni dГЎl hledД›la ledovГЅm pohledem a pak koneДЌnД›, po chvГ­li ticha, kterГЎ jakoby trvala celou vД›ДЌnost, se otoДЌila, jako pyЕЎnГЅ pГЎv vyЕЎla z mГ­stnosti a zabouchla za sebou dveЕ™e.

V prГЎzdnГ©m tichu zaДЌala Gwen plakat. Plakala a plakala a vГ­c neЕѕ kdy jindy si pЕ™ГЎla, aby tohle vЕЎe prostД› zmizelo.




KAPITOLA Е ESTГЃ


Kendrick stГЎl u koridoru na okraji KaЕ€onu a hledД›l na pЕ™evalujГ­cГ­ se mlhu. ZatГ­mco se rozhlГ­Еѕel, jeho srdce pukalo. NiДЌilo ho vidД›t jeho sestru v situaci, v jakГ© se nachГЎzela, a uvnitЕ™ mД›l pocit, jako by to byl on, na koho zaГєtoДЌili. Ve tvГЎЕ™Г­ch SilesianЕЇ vidД›l, Еѕe Gwen nevnГ­mali pouze jako vЕЇdce. VnГ­mali ji jako ДЌlena rodiny. Byli vЕЎichni stejnД› sklГ­ДЌenГ­, jako by je Andronicus zranil vЕЎechny narГЎz.

Kendrick si pЕ™ipadal, jako by to byl on, na koho padala vina. MД›l pЕ™eci vД›dД›t, Еѕe jeho mladЕЎГ­ sestra udД›lГЎ nД›co takovГ©ho, vД›dД›l, jak je stateДЌnГЎ a hrdГЎ. MД›l pЕ™edpoklГЎdat, Еѕe se radД›ji sama vydГЎ, neЕѕ bude mГ­t kdokoli ЕЎanci ji zastavit, a mД›l najГ­t zpЕЇsob, jak jГ­ v tom zabrГЎnit. Znal jejГ­ povahu, to jak je dЕЇvД›Е™ivГЎ, znal jejГ­ dobrГ© srdce a takГ© jako vГЎleДЌnГ­k vД›dД›l lГ©pe neЕѕ ona o tom, Еѕe nД›kteЕ™Г­ vЕЇdci jsou velmi brutГЎlnГ­. Byl starЕЎГ­ a moudЕ™ejЕЎГ­ neЕѕ ona a cГ­til, Еѕe ji zklamal.

Kendrick se za tohle vЕЎechno, za tuhle hrozivou situaci, cГ­til zodpovД›dnГЅ i proto, Еѕe to vЕЎe bylo pЕ™Г­liЕЎ mnoho na jednu jedinou osobu. Na novД› korunovanГ©ho vlГЎdce, ЕЎestnГЎctiletou dГ­vku. NemД›la tu tГ­hu nikdy nГ©st sama. TakovГЎ dЕЇleЕѕitГЎ rozhodnutГ­ by byla pЕ™Г­liЕЎ i pro nД›j, dokonce i pro jeho otce. Gwendolyn udД›lala to nejlepЕЎГ­, co za danГЅch okolnostГ­ mohla, a zЕ™ejmД› lГ©pe, neЕѕ by na jejГ­m mГ­stД› uДЌinili mnozГ­ ostatnГ­. Kendrick sГЎm nemД›l naprosto ЕѕГЎdnГ© ponД›tГ­, jak se s Andronicem vypoЕ™ГЎdat. Nikdo z nich nemД›l.

Sotva Kendrick pomyslel na Andronica, jeho tvГЎЕ™ zrudla zuЕ™ivostГ­. Andronicus byl vЕЇdce bez jakГЅchkoli skrupulГ­, bez principЕЇ a bez soucitu. Kendrickovi bylo jasnГ©, Еѕe kdyby se teДЏ vzdali, potkГЎ je vЕЎechny stejnГЅ osud: Andronicus by je vЕЎechny bez vГЅjimky buДЏ zabil, nebo zotroДЌil.

V ovzduЕЎГ­ se ale nД›co zmД›nilo. Kendrick to mohl vidД›t v pohledech vЕЎech lidГ­ a dokonce to sГЎm cГ­til. SilesianГ© uЕѕ netouЕѕili po pouhГ©m pЕ™eЕѕitГ­, nechtД›li se jen brГЎnit. TeДЏ uЕѕ touЕѕili po pomstД›.

„SILESIANГ‰!“ zadunД›l mocnГЅ hlas.

Dav ztichnul a pohlГ©dl vzhЕЇru. V hornГ­m mД›stД› na okraji KaЕ€onu stГЎl Andronicus a shlГ­Еѕel na nД›, obklopen svГЅmi posluhovaДЌi.

„DГЎvГЎm vГЎm ЕЎanci“ zahЕ™mД›l. „OdvraЕҐte se od Gwendolyn a jГЎ vГЎs nechГЎm ЕѕГ­t! Pokud to neudД›lГЎte, snese se na vГЎs ohnivГЎ bouЕ™e. Ihned za Гєsvitu, oheЕ€ tak mocnГЅ, Еѕe nikdo z vГЎs nepЕ™eЕѕije.“

S ГєsmД›vem se odmlДЌel.

„Je to velmi dobrГЎ nabГ­dka. RadД›ji nad nГ­ pЕ™Г­liЕЎ dlouho nevГЎhejte.“

S tД›mi slovy se Andronicus otoДЌil a odkrГЎДЌel pryДЌ.

SilesianГ© se postupnД› probrali z pЕ™emГЅЕЎlenГ­ a rozhlГ­Еѕeli se, co na to ostatnГ­.

Srog vystoupil dopЕ™edu.

„VД›rnГ­ SilesianГ©!“ zadunД›l SrogЕЇv hlas k rozrЕЇstajГ­cГ­mu se davu vГЎleДЌnГ­kЕЇ. TvГЎЕ™il se vГЎЕѕnД›ji, neЕѕ ho kdy Kendrick vidД›l. „Andronicus napadl naЕЎi nejkrГЎsnД›jЕЎГ­ a nejdraЕѕЕЎГ­ vЕЇdkyni, naЕЎi krГЎlovnu. Dceru naЕЎeho milovanГ©ho krГЎle MacGila. Napadl tak naprosto kaЕѕdГ©ho z nГЎs. Pokusil se poЕЎpinit naЕЎi ДЌest – poЕЎpinil ale pouze svoji vlastnГ­!“

„JE TO TAK!“ zaЕ™val dav, kterГЅ zaДЌГ­nal vЕ™Г­t vzruЕЎenГ­m. MuЕѕi svГ­rali jГ­lce meДЌЕЇ s ohnД›m v oДЌГ­ch.

„Kendricku,“ Е™ekl Srog a otoДЌil se k nД›mu. „Co navrhujeЕЎ?“

Kendrick pomalu pohlГ©dl do oДЌГ­ muЕѕЕЇ, kteЕ™Г­ pЕ™ed nГ­m stГЎli.

„ZAГљTOДЊГЌME!“ zvolal Kendrick a cГ­til oheЕ€ ve svГЅch ЕѕilГЎch.

Dav zaЕ™val v odpovД›ДЏ, dav, kterГЅ stГЎle rostl a rostl, nebojГЎcnГЅ pohled v oДЌГ­ch vЕЎech muЕѕЕЇ. KaЕѕdГЅ z tД›ch lidГ­, kterГ© pЕ™ed sebou vidД›l, byl pЕ™ipraven bojovat na Еѕivot a na smrt.

„ZEMЕ?EME JAKO MUЕЅI, NE JAKO PSI!“ znovu zvolal Kendrick.

„PЕ?ESNДљ TAK!“ zvolal dav v odpovД›ДЏ.

„BUDEME BOJOVAT ZA GWENDOLYN! ZA VЕ ECHNY NAЕ E MATKY, SESTRY A MANЕЅELKY!“

„ANO!“

„ZA GWENDOLYN!“ zvolal Kendrick.

„ZA GWENDOLYN!“ zvolal dav v odpovД›ДЏ.

Dav huДЌel vzruЕЎenГ­m, kterГ© s kaЕѕdГЅm dalЕЎГ­m okamЕѕikem jeЕЎtД› vГ­ce vzrЕЇstalo.

Se zГЎvД›reДЌnГЅm zvolГЎnГ­m nГЎsledovali Kendricka a Sroga, kteЕ™Г­ je vedli vzhЕЇru ГєzkГЅm koridorem do vyЕЎЕЎГ­ Silesie. PЕ™iЕЎel ДЌas, aby Andronicus zjistil, za co v boji stojГ­ StЕ™Г­brnГ­.




KAPITOLA SEDMГЃ


Thor s Reecem, O’Connorem, Eldenem, Convenem, Indrou a Krohnem stáli u ústí řeky a shlíželi na Convalovo tělo. Ve vzduchu se vznášela ponurá nálada. Thor ji při pohledu na svého bratra z Legie vnímal jako závaží na hrudi, které se ho snažilo stáhnout dolů. Conval. Mrtev. Působilo to tak strašně neskutečně. Na této dobrodružné cestě jich, co si jen Thor vzpomínal, vždy bylo šest. Nikdy nečekal, že by jich mohlo být jen pět. Při tom pomyšlení vnímal svoji vlastní smrtelnost.

Thor vzpomínal na všechny ty příležitosti, kdy tu pro něj Conval byl, vzpomínal, jak s ním byl na každém kroku této cesty, už od prvního dne, kdy Thor vstoupil do Legie. Byl pro něj jako vlastní bratr. Conval měl pro Thora vždy slabost, vždy pro něj měl milé slovo. Na rozdíl od některých dalších vojáků bral Thora už od začátku jako přítele. Vidět ho ležet na zemi mrtvého – obzvlášť, když se jednalo o důsledek Thorových chybných rozhodnutí, to bylo něco, z čeho se Thorovi chtělo zvracet. Kdyby nikdy nevěřil těm třem bratrům, možná by tu dnes Conval stál živý.

SamozЕ™ejmД› nemohl Thor myslet na Convala a nevzpomenout na Convena, jeho identickГ© dvojДЌe, neoddД›litelnГ©ho partnera. VЕѕdy dokonДЌovali myЕЎlenku jeden za druhГ©ho. NedokГЎzal si ani pЕ™edstavit, jakou bolest musГ­ Conven cГ­tit. Conven vypadal, jako by to uЕѕ ani nebyl on. Ten veselГЅ, bezstarostnГЅ Conven, kterГ©ho kdysi znali, uЕѕ asi nadobro zmizel.

VЕЎichni tiЕЎe stГЎli na okraji bitevnГ­ho pole, kde se to stalo, tД›la imperiГЎlnГ­ch vojГЎkЕЇ nahromadД›nГЎ kolem nich. StГЎli tam, jako vytesanГ­ z kamene, shlГ­ЕѕejГ­ce na Convala, a nikdo z nich nechtД›l odejГ­t, neЕѕ mu dopЕ™ejГ­ dЕЇstojnГЅ pohЕ™eb. PodaЕ™ilo se jim najГ­t nД›kolik hezkГЅch koЕѕeЕЎin, kterГ© patЕ™ily jednomu z padlГЅch imperiГЎlnГ­ch dЕЇstojnГ­kЕЇ. SvlГ©kli je z nД›j a zabalili do nich Convalovo tД›lo. Pak ho umГ­stili na malou loДЏku, kterou pouЕѕili na cestu sem. Jeho dlouhГ© tД›lo leЕѕelo na zГЎdech, ztuhlГ©, s pohledem upЕ™enГЅm k nebi. VГЎleДЌnickГЅ pohЕ™eb. Conval uЕѕ vypadal jako zmrzlГЅ, jeho tД›lo tuhГ© a modrГ©, jako kdyby vlastnД› nikdy neЕѕil.

StГЎli tam dlouho, Thor uЕѕ ani nevД›dД›l, jak dlouho, a vЕЎichni byli ponoЕ™eni do svГЅch vlastnГ­ch smutnГЅch myЕЎlenek. Nikdo z nich nechtД›l vidД›t jeho tД›lo odejГ­t. Indra pohybovala svojГ­ dlanГ­ nad ConvalovГЅm ДЌelem v malГЅch kruzГ­ch a se zavЕ™enГЅma oДЌima pronГЎЕЎela nД›jakГЎ zaklГ­nadla v jazyce, kterГ©mu Thor nerozumД›l. Bylo vidД›t, jak moc se o Convala zajГ­mala, kdyЕѕ provГЎdД›la tento skromnГЅ pohЕ™ebnГ­ obЕ™ad. Ze zvuku jejГ­ho hlasu zaznГ­val klid a mГ­r. Nikdo z muЕѕЕЇ nevД›dД›l, co Е™Г­ct, takЕѕe tam jen zachmuЕ™enД› stГЎli a nechali Indru, aby obЕ™ad vedla sama.

KoneДЌnД› Indra dokonДЌila zaЕ™Г­kГЎvГЎnГ­ a o krok ustoupila. Conven vystoupil, poklekl po bratrovД› boku a slzy mu stГ©kaly po tvГЎЕ™Г­ch. Se sklonД›nou hlavou natГЎhl ruku a poloЕѕil ji na ruku svГ©ho bratra.

Conven se rozhodl a postrДЌil loДЏku kupЕ™edu. Odplula do klidnГЅch Е™Г­ДЌnГ­ch vod a pak, jako kdyby vlny porozumД›ly, co se po nich ЕѕГЎdГЎ, zmocnil se loДЏky proud a pomalu, nД›ЕѕnД› ji odnГЎЕЎel pryДЌ. Plula dГЎl a dГЎl od skupinky, zatГ­mco Krohn kЕ€uДЌel, jak se vzdalovala. Jakoby odnikud se zvedla mlha a loДЏku pohltila. Zmizela.

Thor se cГ­til, jako by i jeho tД›lo bylo vtahovГЎno do podsvД›tГ­.

MuЕѕi pomalu pohlГ©dli jeden na druhГ©ho a nГЎslednД› na bojiЕЎtД› a plГЎnД› za nГ­m. Za nimi bylo podsvД›tГ­, ze kterГ©ho sem pЕ™iЕЎli. Na jednu stranu se rozlГ©haly travnatГ© plГЎnД›, na druhou pak prГЎzdnГЎ pustina, vyprahlГЎ pouЕЎЕҐ. StГЎli na rozcestГ­.

Thor se obrГЎtil na Indru.

„Abychom se dostali k jezeru Neversink, musГ­me pЕ™ejГ­t tu pouЕЎЕҐ?“ zeptal se Thor.

SouhlasnД› pЕ™ikГЅvla.

„Je tu jeЕЎtД› nД›jakГЎ dalЕЎГ­ cesta?“ zeptal se.

ZavrtД›la hlavou.

„Jsou i jinГ© cesty, ale ne tak pЕ™Г­mГ©. Ztratil bys tak tГЅdny. Pokud chceЕЎ porazit ty zlodД›je, je tohle jedinГЎ cesta.“

OstatnГ­ na pouЕЎЕҐ dlouze hledД›li, vidД›li, jak ji slunce rozpaluje a vzduch se nad nГ­ vlnГ­.

„VypadГЎ, Еѕe neodpouЕЎtГ­ chyby,“ Е™ekl Reece a postavil se po ThorovД› boku.

„NevГ­m o nikom, kdo by ji pЕ™eЕЎel a pЕ™eЕѕil,“ Е™ekla Indra. „Je rozlehlГЎ a plnГЎ nepЕ™ГЎtelskГЅch stvoЕ™enГ­.“

„NemГЎme dostatek proviantu,“ Е™ekl O’Connor. „NezvlГЎdneme to.“

„PЕ™esto je to jedinГЎ cesta k MeДЌi,“ Е™ekl Thor.

„Za pЕ™edpokladu, Еѕe MeДЌ stГЎle existuje,“ dodal Elden.

„Pokud zlodД›ji dorazili k jezeru Neversink, pak je tvЕЇj milovanГЅ MeДЌ ztracen navЕѕdy,“ Е™ekla Indra. „BudeЕЎ riskovat naЕЎe Еѕivoty jen kvЕЇli pЕ™eludu. NejlepЕЎГ­ vД›c, kterou teДЏ mЕЇЕѕeЕЎ udД›lat, je obrГЎtit se a zamГ­Е™it zpД›t k Prstenu.“

„NevrГЎtГ­me se,“ pronesl odhodlanД› Thor.

„ObzvlГЎЕЎtД› ne teДЏ,“ dodal Conven a vystoupil kupЕ™edu. V oДЌГ­ch mu plГЎl oheЕ€ a smutek.

„Najdeme ten MeДЌ, nebo pЕ™i jeho hledГЎnГ­ zemЕ™eme,“ Е™ekl Reece.

Indra zavrtД›la hlavou a povzdechla si.

„NeДЌekala jsem od vГЎs jinou odpovД›ДЏ, chlapci,“ Е™ekla. „PЕ™Г­liЕЎ odvГЎЕѕnГ­, aЕѕ do konce.“



*

Thor pochodoval bok po boku s ostatnГ­mi pustinou, mЕѕoural skrz pГЎlГ­cГ­ slunce a lapal po dechu v neГєprosnГ©m vedru. ДЊekal, Еѕe bude mГ­t radost, kdyЕѕ se dostal pryДЌ z podsvД›tГ­, kdyЕѕ se zbavil jeho vЕЎudypЕ™Г­tomnГ©ho ЕЎera, ve kterГ©m bylo nemoЕѕnГ© spatЕ™it slunce. Ale bylo to jako jГ­t ode zdi ke zdi. Tady v pouЕЎti nebylo nic jinГ©ho, neЕѕ slunce: zlatГ© slunce a zlatГЎ nebesa, vЕЎechny paprsky dopadajГ­cГ­ pЕ™Г­mo na nД›j, bez moЕѕnosti se kamkoli schovat. Bolela ho hlava a necГ­til se dobЕ™e. Nohy za sebou tГЎhl a pЕ™ipadal si, jako by pochodoval celГЅ Еѕivot. KdyЕѕ se podГ­val kolem, vidД›l, Еѕe ostatnГ­ jsou na tom stejnД›.

Putovali už den a půl a on neměl žádnou představu, jak by toto tempo mohli dál udržet. Pohlédl na Indru, jak si ukrývá hlavu v kápi, a zauvažoval, jestli náhodou neměla pravdu. Možná to byla až přílišná opovážlivost, pokoušet se o přechod pouště. Ale on přísahal, že Meč najde – jakou jinou možnost tedy měli?

Jak pokračovali, vířili nohama mračna prachu, který se pak převaloval všude kolem, a tím se jim dýchalo ještě hůř. Na horizontu nebylo nic, než vyprahlá písčitá půda, všechno ploché kam až jen oko dohlédlo. Ani nejmenší náznak nějaké stavby, cesty nebo kopce… Nebo čehokoli jiného. Nic než poušť. Thor si připadal, jako by dorazili na samý konec světa.

Jak ЕЎli, nachГЎzel Thor ГєtД›chu alespoЕ€ v jednГ© vД›ci: alespoЕ€ teДЏ, poprvГ© v ЕѕivotД›, si byl jistГЅ, kam mГЎ mГ­Е™it. UЕѕ nebyl vydГЎn na milost a nemilost tД›m tЕ™em bratrЕЇm, nemusel naslouchat jejich radГЎm a hloupГ© mapД›. TeДЏ naslouchal IndЕ™e a vД›Е™il jГ­ mnohem vГ­c, neЕѕ kdy vД›Е™il bratrЕЇm. Byl si naprosto jistГЅ, Еѕe je vede sprГЎvnГЅm smД›rem. Nebyl si ale jistГЅ, zda tuto cestu pЕ™eЕѕijГ­.

Thor zaslechl jemnГЅ sviЕЎtivГЅ zvuk, a kdyЕѕ se podГ­val dolЕЇ, vidД›l, Еѕe se pГ­sek kolem nД›j zaДЌГ­nГЎ svГ­jet v kruzГ­ch. OstatnГ­ to vidД›li takГ©. Thor si nebyl jistГЅ, co se dД›je, kdyЕѕ vidД›l, jak se pГ­sek pomalu zvedГЎ, kruhy u jeho nohou narЕЇstajГ­ a nГЎslednД› se zvedajГ­ k nebi. Brzy se vytvoЕ™il velkГЅ praЕЎnГЅ mrak zdvГ­hajГ­cГ­ se ze zemД› a stoupajГ­cГ­ vГЅЕЎ a vГЅЕЎ.

Thor cГ­til, jak jeho tД›lo nГЎhle vysychГЎ. PЕ™ipadal si, jako by kaЕѕdГЎ jednotlivГЎ kapka vody v jeho tД›le byla vytaЕѕena ven, a dostal neskuteДЌnou ЕѕГ­zeЕ€. Nikdy dЕ™Г­v v ЕѕivotД› takovou ЕѕГ­zeЕ€ necГ­til.

ZaДЌal panikaЕ™it, zaЕЎmГЎtral po svГ©m mД›chu s vodou, uchopil ho a chtД›l si svlaЕѕit rty. KdyЕѕ jej ale naklonil, voda se nГЎhle zdvihla smД›rem vzhЕЇru k nebi a jeho rtЕЇ se ani nedotkla.

„Co se to dД›je?“ zakЕ™iДЌel Thor na Indru a lapal po dechu.

Indra s obavami pohlГ©dla na nebe a stГЎhla si kГЎpi.

„ObrГЎcenГЅ dГ©ЕЎЕҐ!“ vykЕ™ikla Indra.

„Co to je?“ zavolal Elden, zatГ­mco lapal po dechu a drЕѕel se za hrdlo.

„PrЕЎГ­ vzhЕЇru!“ zakЕ™iДЌela Indra. „VЕЎechna vlhkost je vytahovГЎna smД›rem vzhЕЇru do nebes!“

Thor sledoval, jak zbytek jeho vody vylГ©tl z mД›chu vzhЕЇru a pak vidД›l, jak kЕЇЕѕe mД›chu praskГЎ a vysychГЎ a na zem uЕѕ dopadГЎ vyschlГЎ jako troud.

Thor padl na kolena a svГ­ral si hrdlo, jen stД›ЕѕГ­ se mu daЕ™ilo dГЅchat. OstatnГ­ kolem se zachovali ГєplnД› stejnД›.

„Vodu!“ Еѕadonil za nГ­m Elden.

Ozvalo se divokГ© rachocenГ­, jako zvuk tisГ­ce hromЕЇ. Thor vzhlГ©dl a uvidД›l, jak nebesa potemnД›la. Objevil se jedinГЅ bouЕ™kovГЅ mrak a mГ­Е™il k nim neskuteДЌnou rychlostГ­.

„VЕ ICHNI K ZEMI!“ zajeДЌela Indra. „Nebesa se obracejГ­!“

JeЕЎtД› ani nedokonДЌila vД›tu a nebesa se otevЕ™ela. StД›na vody se Е™Г­tila dolЕЇ a srazila Thora i ostatnГ­ silou pЕ™Г­livovГ© vlny.

Thor se zaДЌal kutГЎlet, znovu a znovu, ve vodnГ­ vlnД›, valil se ani nevД›dД›l, jak dlouho. KoneДЌnД› se ocitl zpД›t na pevnГ© zemi a vlna se postupnД› vzdalovala. NГЎsledoval normГЎlnГ­ dГ©ЕЎЕҐ, takЕѕe Thor obrГЎtil hlavu vzhЕЇru a pil a pil, stejnД› jako ostatnГ­, dokud se koneДЌnД› necГ­til dostateДЌnД› svlaЕѕen.

Pomalu se vЕЎichni zvedli zpД›t na nohy, tД›Еѕce oddechovali a vypadali velmi zniДЌenД›. PodГ­vali se jeden na druhГ©ho. PЕ™eЕѕili. Jak je opouЕЎtД›l strach a ЕЎok, zaДЌali se usmГ­vat, aЕѕ vybuchli v hurГіnskГЅ smГ­ch.

„ЕЅijeme!“ vykЕ™ikl O’Connor.

„Tohle je to nejhorЕЎГ­, co nГЎm pouЕЎЕҐ mЕЇЕѕe provГ©st?“ zeptal se Reece, plnГЅ radosti, Еѕe Еѕije.

Indra zachmuЕ™enД› zavrtД›la hlavou.

„SlavГ­te pЕ™edДЌasnД›,“ Е™ekla s ustaranГЅm vГЅrazem. „Po deЕЎti vychГЎzejГ­ pouЕЎtnГ­ zvГ­Е™ata, aby se napila.“

Ozval se pЕ™Г­ЕЎernГЅ zvuk, a kdyЕѕ se Thor rozhlГ©dl, se zdД›ЕЎenГ­m uvidД›l armГЎdu stvoЕ™enГ­, jak se zdvihajГ­ z pГ­sku a razГ­ si k nim cestu. OhlГ©dl se pЕ™es rameno a uvidД›l jezero, kterГ© po sobД› zanechal dГ©ЕЎЕҐ. UvД›domil si, Еѕe stojГ­ pЕ™Г­mo v cestД› ЕѕГ­znivГЅm stvoЕ™enГ­m.

Tucty stvoЕ™enГ­, kterГЎ Thor nikdy dЕ™Г­ve nespatЕ™il, uhГЎnД›ly jejich smД›rem. Byla to ohromnГЎ, ЕѕlutГЎ zvГ­Е™ata pЕ™ipomГ­najГ­cГ­ buvoly, s tГ­m rozdГ­lem, Еѕe byla dvakrГЎt tak velkГЎ, se ДЌtyЕ™ma rukama a ДЌtyЕ™mi rohy, stojГ­cГ­ na dvou nohГЎch, a bД›Еѕela pЕ™Г­mo k nim. UhГЎnД›la velmi zГЎbavnГЅm zpЕЇsobem, vЕѕdy jednou za ДЌas se spustila dolЕЇ, bД›Еѕela po vЕЎech ДЌtyЕ™ech a pak znovu po dvou. Е?vala, jako by si ЕЎla pЕ™Г­mo pro nД›, a jejich dusot rozechvГ­val zemi.

Thor tasil svЕЇj meДЌ a totГ©Еѕ udД›lali i ostatnГ­ a pЕ™ipravovali se k obranД›. KdyЕѕ se pЕ™iblГ­Еѕilo prvnГ­ zvГ­Е™e, Thor se odvalil stranou mimo jeho cestu. NeГєtoДЌil a doufal, Еѕe se prostД› jen pЕ™eЕѕenou kolem a pЕЇjdou za vodou.

StvoЕ™enГ­ sklonilo hlavu, aby Thora mohlo nabrat, ale minulo, kdyЕѕ se Thor odvalil. K ThorovД› hrЕЇze to ale nestaДЌilo. ZvГ­Е™e se zuЕ™ivД› obrГЎtilo a znovu bД›Еѕelo pЕ™Г­mo na Thora. ZdГЎlo se, Еѕe po ThorovД› smrti ЕѕГ­znilo vГ­c neЕѕ po vodД›.

Jak se znovu rozbГ­halo k Гєtoku se sklonД›nГЅmi rohy, Thor vyskoДЌil do vzduchu, mГЎchl svГЅm meДЌem a usekl probГ­hajГ­cГ­mu zvГ­Е™eti jeden z rohЕЇ. ZvГ­Е™e zavЕ™eЕЎtД›lo, vyskoДЌilo na zadnГ­, otoДЌilo se na Thora a srazilo ho na zem.

StvoЕ™enГ­ se postavilo na nohy a pokusilo se Thora udupat. Thor se mu odvalil z cesty a zvГ­Е™ecГ­ nohy tak jen zanechaly stopy v pГ­sku a zvГ­Е™ily prach. StvoЕ™enГ­ se znovu postavilo, ale tentokrГЎt Thor pozvedl meДЌ a vrazil mu ho pЕ™Г­mo do hrudi.

ZvГ­Е™e opД›t zavЕ™eЕЎtД›lo. MeДЌ mД›lo zaraЕѕenГЅ do tД›la aЕѕ po jГ­lec a Thor se zpod nД›j odvalil prГЎvД› vДЌas, neЕѕ dopadlo mrtvГ© na zem.

KdyЕѕ se Thor znovu postavil na nohy, dalЕЎГ­ zvГ­Е™e uЕѕ se na nД›j rozbГ­halo. OdskoДЌil mu z cesty, ale ne dostateДЌnД› vДЌas, takЕѕe ho roh zranil na ruce, aЕѕ vykЕ™ikl bolestГ­ a upustil meДЌ. KdyЕѕ ztratil meДЌ, vytГЎhl Thor svЕЇj prak, vloЕѕil do nД›j kГЎmen a vrhl ho na zvГ­Е™e.

ZvГ­Е™e zavrГЎvoralo a zaЕ™iДЌelo, kdyЕѕ ho kГЎmen udeЕ™il do oka, ale stГЎle bД›Еѕelo pЕ™Г­mo na Thora.

Thor uhГЅbal doleva a doprava a snaЕѕil se vykliДЌkovat zvГ­Е™eti z cesty. Ale to bylo pЕ™Г­liЕЎ rychlГ©. UЕѕ nebylo kam uhnout a Thor vД›dД›l, Еѕe bД›hem nД›kolika okamЕѕikЕЇ ho zvГ­Е™e rozdupe. Jak utГ­kal, koutkem oka zahlГ©dl svoje bratry z Legie a vidД›l, Еѕe si nevedou o nic lГ©pe. KaЕѕdГЅ z nich utГ­kal pЕ™ed jednГ­m ze zvГ­Е™at.

ZvГ­Е™e se k nД›mu pЕ™iblГ­Еѕilo, uЕѕ bylo jen nД›kolik palcЕЇ daleko, takЕѕe Thor mohl cГ­tit jeho pach a slyЕЎet jeho pochrochtГЎvГЎnГ­. Sehnulo hlavu a pЕ™ipravovalo se zaГєtoДЌit na Thora rohy. Ten se mohl jen pЕ™ipravit na nГЎraz.

NГЎhle zvГ­Е™e zavЕ™eЕЎtД›lo, a kdyЕѕ se Thor ohlГ©dl, vidД›l, Еѕe zvГ­Е™e mizГ­ do vГЅЕЎe. ZmatenД›, nechГЎpavД› pohlГ©dl nahoru, kdyЕѕ tu uvidД›l za zvГ­Е™etem obrovskou, limetkovД› zelenou bestii, velikou jako dinosaurus, sto stop vysokou, s Е™adami zubЕЇ ostrГЅch jako bЕ™itva. SvГ­rala zvГ­Е™e v ДЌelistech, jako by to nic nebylo, zaklonila hlavu a zvГ­Е™e pohltila. ZvГ­Е™e jГ­ jeЕЎtД› z tlamy nД›jakou dobu vЕ™Г­skalo, ale kdyЕѕ ho bestie zaДЌala ЕѕvГЅkat svГЅmi ohromnГЅmi ДЌelistmi, staДЌila tЕ™i kousnutГ­ a zvГ­Е™e bylo pryДЌ. Bestie si jen olГ­zla tlamu jazykem.

VЕЎude kolem Thora se zvГ­Е™ata obracela a bД›Еѕela pryДЌ od bestie. Ta se za nimi rozbД›hla a mrskala pЕ™itom svГЅm obrovskГЅm ocasem ze strany na stranu. ZГЎroveЕ€ jГ­m porazila Thora i ostatnГ­ na zem. NaЕЎtД›stГ­ se ale zajГ­mala vГ­ce o ЕѕlutГЎ zvГ­Е™ata, neЕѕ o Thora a jeho doprovod, takЕѕe se rychle vzdalovala.

Thor se otoДЌil a pohlГ©dl na ostatnГ­. Ti jen zaraЕѕenД› sedД›li kolem a hledД›li na nД›j.

Indra se postavila a potЕ™ГЎsla hlavou.

„Nebojte se,“ Е™ekla, „bude to jeЕЎtД› mnohem horЕЎГ­.“




KAPITOLA OSMГЃ


Kendrick pomalu prochГЎzel skrz vypГЎlenГ© nГЎdvoЕ™Г­ hornГ­ Silesie, Srog, Brom, Kolk, Atme, Godfrey a tucet StЕ™Г­brnГЅch po jeho boku. VЕЎichni zГЎmД›rnД› pochodovali pomalu, ruce sloЕѕenГ© za hlavou na znamenГ­, Еѕe se vzdГЎvajГ­.

Jejich malГЎ skupinka si propracovГЎvala cestu skrz tisГ­ce pЕ™ihlГ­ЕѕejГ­cГ­ch imperiГЎlnГ­ch vojГЎkЕЇ, smД›rem k ohromnГ© AndronicovД› postavД› u vzdГЎlenГ© mД›stskГ© brГЎny. Jak Kendrick ЕЎel, cГ­til na sobД› pohledy vЕЎech pЕ™ihlГ­ЕѕejГ­cГ­ch, i to, jak napД›tГ­ ve vzduchu narЕЇstГЎ. NГЎdvoЕ™Г­, aДЌ se na nД›m nachГЎzely tisГ­ce jednotek, bylo tichГ© tak, Еѕe by bylo slyЕЎet i upadnutГ­ ЕЎpendlГ­ku.

Zhruba pЕ™ed hodinou dal Kendrick Andronicovi vД›dД›t, Еѕe se vzdГЎvГЎ. CelГЎ skupina vystoupila pohromadД› a vЕЎichni ukГЎzali, Еѕe nemajГ­ zbranД›. SpoleДЌnД› pochodovali skrz narЕЇstajГ­cГ­ dav imperiГЎlnГ­ch vojГЎkЕЇ k Andronicovi, aby pЕ™ed nГ­m formГЎlnД› poklekli. Kendrickovo srdce bД›hem pochodu buЕЎilo ДЌГ­m dГЎl silnД›ji a v krku mu vyschlo, kdyЕѕ spatЕ™il tisГ­ce nepЕ™ГЎtel, jak je obklopujГ­.

Kendrick s ostatnГ­mi vymysleli plГЎn, a kdyЕѕ se blГ­Еѕili k Andronicovi a Kendrick na vlastnГ­ oДЌi uvidД›l, jak obrovsky a divoce vypadГЎ, modlil se, aby plГЎn vyЕЎel. ProtoЕѕe pokud ne, jejich Еѕivoty zde skonДЌГ­.

Pochodovali s cinkajícími ostruhami, dokud konečně nevystoupil jeden z Andronicových generálů, impozantní stvoření s nepřátelským výrazem ve tváři, pozvedl svoji hrubou dlaň a udeřil Kendricka do hrudi. Zastavili asi dvacet stop od Andronica, zřejmě kvůli obavám o jeho bezpečnost. Jeho vojáci byli chytřejší, než Kendrick předpokládal – doufal totiž, že dopochodují až k Andronicovi, ale očividně to bylo něco, co nedovolí. Kendrickovo srdce se rozbušilo rychleji, doufal, že vzdálenost jejich plán neohrozí.

Jak tam stГЎli, tiЕЎe, tvГЎЕ™Г­ v tvГЎЕ™, Kendrick si odkaЕЎlal.

„PЕ™iЕЎli jsme, abychom se vzdali samotnГ©mu velkГ©mu Andronicovi,“ oznГЎmil Kendrick dunivГЅm hlasem, snaЕѕil se znГ­t co nejpЕ™esvД›dДЌivД›ji, kdyЕѕ stГЎl nehnutД› pЕ™ed ostatnГ­mi a hledД›l pЕ™Г­mo do AndronicovГЅch oДЌГ­.

Andronicus si prsty pohrГЎval s vysuЕЎenГЅmi hlavami na svГ©m krku, shlГ­Еѕel na nД› dolЕЇ a vydal zvuk, kterГЅ byl snad zachrochtnutГ­m, snad uchechtnutГ­m.

„PЕ™ijГ­mГЎme tvoje podmГ­nky,“ pokraДЌoval Kendrick. „UznГЎvГЎme porГЎЕѕku.“

Andronicus se mГ­rnД› naklonil kupЕ™edu. SedД›l na obrovskГ© kamennГ© lavici a shlГ­Еѕel na nД› s vГЅrazem, kterГЅ byl snad ГєsmД›vem.

„VД›dД›l jsem, Еѕe se vzdГЎte,“ pronesl a zvuk jeho hlasu zadunД›l pЕ™es celГ© nГЎdvoЕ™Г­. „Kde je ta holka?“

Tohle Kendrick oДЌekГЎval.

„PЕ™iЕЎli jsme jako oddГ­l naЕЎich nejzkuЕЎenД›jЕЎГ­ch a nejvГЅznamnД›jЕЎГ­ch dЕЇstojnГ­kЕЇ,“ odpovД›dД›l. „PЕ™iЕЎli jsme prvnГ­, abychom pЕ™ed tebou uznali naЕЎi porГЎЕѕku. AЕѕ skonДЌГ­me, dorazГ­ i ostatnГ­, pokud to dovolГ­ЕЎ, samozЕ™ejmД›.“

Kendrick pЕ™edpoklГЎdal, Еѕe kdyЕѕ dodГЎ „pokud to dovolíš“, bude to pЕЇsobit vГ­ce dЕЇvД›ryhodnД›. UЕѕ kdysi totiЕѕ zГ­skal cennou lekci od jednoho ze svГЅch vojenskГЅch poradcЕЇ: kdyЕѕ jednГЎЕЎ s narcistickГЅm velitelem, vЕѕdycky se snaЕѕ povzbudit jeho ego. PolichocenГЅ velitel, kterГ©mu se zahraje na jeho ego, pak mohl udД›lat jakoukoli fatГЎlnГ­ chybu.

Andronicus se opД›t opЕ™el a odpovД›dД›l napЕЇl Гєst.

„SamozЕ™ejmД›, Еѕe dorazГ­,“ Е™ekl. „Jinak by totiЕѕ tahle vaЕЎe skupinka, kterГЎ dorazila, byla jen skupinou blГЎznЕЇ.“

Andronicus tam sedД›l, shlГ­Еѕel na nД›, jako by se nemohl rozhodnout, co dГЎl. Vypadal, jako by vycГ­til, Еѕe nД›co nehraje. Kendrickovi buЕЎilo srdce.

KoneДЌnД›, po dlouhГ©m ДЌekГЎnГ­, vypadal Andronicus, Еѕe se rozhodl.

„UdД›lejte krok kupЕ™edu a pokleknД›te,“ rozkГЎzal. „Vy vЕЎichni.“

OstatnГ­ se podГ­vali na Kendricka a ten jen pЕ™ikГЅvl.

UdД›lali krok kupЕ™edu a poklekli pЕ™ed Andronicem.

„Opakujte po mnД›,“ pЕ™ikГЎzal velitel. „My, pЕ™edstavitelГ© Silesie…“

„My, pЕ™edstavitelГ© Silesie…“

„Se tГ­mto vzdГЎvГЎme velkГ©mu Andronicovi…“

„Se tГ­mto vzdГЎvГЎme velkГ©mu Andronicovi…“

„a pЕ™Г­sahГЎme mu posluЕЎnost aЕѕ do konce naЕЎich dnГ­ a jeЕЎtД› dГ©le…“

„a pЕ™Г­sahГЎme mu posluЕЎnost aЕѕ do konce naЕЎich dnГ­ a jeЕЎtД› dГ©le…“

„a budeme mu slouЕѕit jako otroci tak dlouho, dokud budeme ЕѕГ­t.“

ZГЎvД›reДЌnГЎ slova byla pro Kendricka opravdu tД›ЕѕkГЎ a musel ztД›Еѕka polknout, neЕѕ je koneДЌnД› dokГЎzal, slovo po slovu, zopakovat:

„a budeme mu slouЕѕit jako otroci tak dlouho, dokud budeme ЕѕГ­t.“

DД›lalo se mu z toho ЕЎpatnД› a srdce mu dunД›lo v uЕЎГ­ch. KoneДЌnД› ale byl bolestivГЅ obЕ™ad za nimi.

NГЎsledovalo tГ­ЕѕivГ© ticho a Andronicus se ЕЎiroce usmГЎl.

„Vy MacGilovГ© jste slabЕЎГ­, neЕѕ jsem si myslel,“ zavrДЌel. „Bude mi ohromnГЅm potД›ЕЎenГ­m vГЎs zotroДЌit a nauДЌit vГЎs, jak vД›ci fungujГ­ v ImpГ©riu. TeДЏ jdД›te a pЕ™iveДЏte mi tu holku, neЕѕ si to rozmyslГ­m a vЕЎechny vГЎs na mГ­stД› pobiju.“

Jak tam Kendrick kleДЌel, probД›hl mu pЕ™ed oДЌima celГЅ jeho Еѕivot. VД›dД›l, Еѕe toto je jeden z rozhodujГ­cГ­ch momentЕЇ v jeho ЕѕivotД›. Pokud se vЕЎechno podaЕ™Г­ tak, jak doufal, bude ЕѕГ­t a bude moci vyprГЎvД›t pЕ™Г­bД›hy o tomto dni svГЅm vnouДЌatЕЇm. Pokud ne, bude uЕѕ za nД›kolik okamЕѕikЕЇ leЕѕet na zemi jako chladnoucГ­ mrtvola. VД›dД›l, Еѕe vЕЎechno hraje proti nД›mu, ale byla to ЕЎance, kterou musel vyuЕѕГ­t. SГЎm kvЕЇli sobД›, kvЕЇli MacGilЕЇm a kvЕЇli Gwendolyn. Bylo to teДЏ nebo nikdy.

JednГ­m rychlГЅm pohybem sГЎhl Kendrick za zГЎda, uchopil meДЌ skrytГЅ pod koЕЎilГ­, postavil se a vykЕ™ikl rozkaz, zatГ­mco vЕЎГ­ silou mrЕЎtil meДЌem.

„SILESIANГ‰, DO ГљTOKU!“

KendrickЕЇv vrЕѕenГЅ meДЌ rotoval a mГ­Е™il pЕ™Г­mo na Andronicovu hruДЏ. Byl to opravdu silnГЅ vrh, dobЕ™e mГ­Е™enГЅ. Dost silnГЅ na to, aby zabil jakГ©hokoli vГЎleДЌnГ­ka.

JenЕѕe Andronicus nebyl jako jakГЅkoli vГЎleДЌnГ­k. Kendrick byl o nД›kolik metrЕЇ dГЎl a Andronicus byl o nД›co rychlejЕЎГ­. ZvlГЎdl se vyhnout letГ­cГ­mu meДЌi. I pЕ™esto vykЕ™ikl bolestГ­, protoЕѕe ho meДЌ krvavД› poranil na ruce. PokraДЌoval v letu dГЎl a zabil generГЎla stojГ­cГ­ho za Andronicem, kterГ©mu se zabodl do bЕ™icha namГ­sto Andronicovy hrudi.

S KendrickovГЅm vГЅkЕ™ikem vypukl chaos. VЕЎude kolem nД›j ostatnГ­ sahali za zГЎda, tasili svГ© skrytГ© meДЌe a sekali hlavy vojГЎkЕЇm stojГ­cГ­m v blГ­zkosti. Brom tasil z opasku dГЅku, ukroДЌil stranou a bodl jГ­ dozadu do hrdla vojГЎka stojГ­cГ­ho tД›snД› u nД›j. Kolk ze zГЎpД›stГ­ sejmul krГЎtkГЅ prak, vloЕѕil do nД›j kГЎmen a vrhl ho na vzdГЎlenГ©ho vojГЎka drЕѕГ­cГ­ho luk. ZasГЎhl ho pЕ™esnД› do ДЌela, tД›snД› pЕ™ed tГ­m, neЕѕ stihl vystЕ™elit. Godfrey vrhl dГЅku, ale jeho muЕЎka nebyla tak pЕ™esnГЎ jako u ostatnГ­ch a tak mГ­sto zamГЅЕЎlenГ©ho cГ­le zasГЎhl jinГ©ho mladГ©ho vojГЎka do nohy.

VЕЎude kolem znД›ly vГЅkЕ™iky pЕ™ekvapenГЅch a zranД›nГЅch imperiГЎlnГ­ch vojГЎkЕЇ, kteЕ™Г­ nГЎhlГЅ Гєtok vЕЇbec neДЌekali.

Na znamenГ­ se v ten samГЅ moment na vЕЎech stranГЎch objevili ozbrojenГ­ SilesianГ© a jejich vojsko, nГЎhle vyskakujГ­cГ­ ze zemД› a seskakujГ­cГ­ ze zdГ­. Vyrazili s ohromujГ­cГ­m bojovГЅm pokЕ™ikem a stЕ™Г­leli tolik ЕЎГ­pЕЇ, Еѕe jimi potemnД›lo nebe. TisГ­ce ЕЎГ­pЕЇ kЕ™iЕѕovaly nГЎdvoЕ™Г­ a srГЎЕѕely imperiГЎlnГ­ vojГЎky ze vЕЎech smД›rЕЇ. SilesianГ© je napadli z vГ­ce stran a vojГЎci tak nevД›dД›li, kterГЅm smД›rem se obrГЎtit. Spousta jich zpanikaЕ™ila a nakonec se zaДЌali bГ­t mezi sebou.

Kendrick zajГЎsal, kdyЕѕ vidД›l, Еѕe jeho plГЎn perfektnД› funguje. Srog ho informoval o skrytГЅch tunelech spojujГ­cГ­ch niЕѕЕЎГ­ Silesii s hornГ­m mД›stem, vybudovanГЅch pro pЕ™Г­pad oblГ©hГЎnГ­, jako poslednГ­ moЕѕnost vyuЕѕitГ­ momentu pЕ™ekvapenГ­. VЕЎichni vojГЎci trpД›livД› vyДЌkГЎvali na svГЅch mГ­stech na moment, kdy dГЎ Kendrick znamenГ­.

TisГ­ce jich nynГ­ vyskoДЌilo ze zemД› a pГЎlili s takovou rychlostГ­ a pЕ™esnostГ­, Еѕe imperiГЎlnГ­ vojГЎci naprosto nemД›li ДЌas reagovat. Kendrick vyrazil kupЕ™edu a vrhl se do nejvД›tЕЎГ­ vЕ™avy, chopil se meДЌe nejbliЕѕЕЎГ­ho mrtvГ©ho imperiГЎlnГ­ho vojГЎka a zaГєtoДЌil na dalЕЎГ­ho. Atme se bil po jeho boku, stejnД› jako vЕЎichni ostatnГ­. ImperiГЎlnГ­ vojГЎci se v nastalГ©m chaosu a panice obrГЎtili a snaЕѕili se utГ­kat vЕЎemi smД›ry, jak si nebyli jisti tГ­m, kterГЅ je ten sprГЎvnГЅ.

SilesianГ© zГ­skГЎvali pЕ™evahu. Kendrick pobil tucet muЕѕЕЇ, neЕѕ koneДЌnД› musel pozvednout ЕЎtГ­t na svou obranu. Atme mu kryl zГЎda, tak jako vЕѕdy, a zpЕЇsoboval ImpГ©riu ГєplnД› stejnГ© ЕЎkody. S kaЕѕdГЅm Гєderem, kterГЅ zasadili, mysleli na Gwendolyn a na jejГ­ pomstu.

TisГ­ce imperiГЎlnГ­ch vojГЎkЕЇ byly naprosto zaskoДЌeny. VЕЎichni se dali na ГєtД›k smД›rem k brГЎnГЎm na vnД›jЕЎГ­ nГЎdvoЕ™Г­. Dav se Е™Г­til na Andronica i jeho muЕѕe a zadupal do zemД› vЕЎe, co mu stГЎlo v cestД›. Ti, kdo se snaЕѕili zЕЇstat a bojovat, byli zatlaДЌeni zpД›t ohromnou masou prchajГ­cГ­ch lidГ­. StejnД› jako dobytek byli hnГЎni skrz vzdГЎlenД›jЕЎГ­ brГЎnu a zoufale se snaЕѕili zachrГЎnit pЕ™ed sprchou smrtГ­cГ­ch ЕЎГ­pЕЇ, kterГЎ na nД› nepЕ™etrЕѕitД› dopadala ze vЕЎech smД›rЕЇ. KdyЕѕ SilesianЕЇm doЕЎly ЕЎГ­py, tasili meДЌe a postavili se bok po boku ke svГЅm bratrЕЇm ve zbrani.




Конец ознакомительного фрагмента.


Текст предоставлен ООО «ЛитРес».

Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43694207) на ЛитРес.

Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.



Если текст книги отсутствует, перейдите по ссылке

Возможные причины отсутствия книги:
1. Книга снята с продаж по просьбе правообладателя
2. Книга ещё не поступила в продажу и пока недоступна для чтения